Neděle, Březen 21, 2021

Přečteno 10

user@example.org
mail

Životní příběh Jana Mikoláška
V roce 1907 Janův otec zemřel. Láska ke karbanu a sázkám ho dohnala - spáchal sebevraždu.
Máta, šalvěj lékařská, yzop lékařský, routa vonná nebo zeměžluč. Většinou zeměžluč, pelyněk, podběl.
Rád se uchyloval na hlavní hřbitov v Simmeringu, protože i ten byl skvěle upraven a honosné hrobky a kaple se pyšnily bohatou květinovou výzdobou.
Jednoho dne se dozvěděl, že ve štýrském městečku Mariazell, slavném poutním místě asi 150 km daleko od Vídně, vykonává svoji léčitelskou praxi „zázračný lékař“ Valentin Zeileis z Gallspachu (1873-1939) je považován za průkopníka elektrofyzikální terapie.
Česnek křoupal se sodou, to je znamenité na vzbuzení mírné horečky, kterou si takto stále udržoval. Poradil mu to nějaký simulant, který se tím zbavil fronty nadobro. Nebo vykouřit pár doutníků namočených v octě.
První světová válka skončila 11. listopadu 1918, kdy od 11 hodin zavládlo na všech frontách příměří,
Viděl malého chlapce, jak si rozřízl nohu o sklo. Cikánka mu ránu vymyla vodou, skočila do zahrady pro žabinec, rozdrtila jej mezi kameny, přiložila, ovázala a do rána se rána úplně zacelila.
Byl svědkem toho, jak se starší muž, trpící bolestmi v kyčlích a obtížně chodící, za tři dny postavil na nohy. Dostával teplé zábaly z rozřezané šalvěje svařené v mléku s přesličkou. Některé zkušenosti později zúročil ve své bylinářské praxi
Babka Mühlbacherová dostávala procenta z lékáren, kde si její pacienti vyzvedávali medicínu.
„Hlavně musíš vždycky pamatovat, že stejnou nemoc nemůžeš léčit stejnými bylinami. Mají třeba dva lidé na chloupek stejnou chorobu. Oba jsou muži, oba stejně staří a stejného tělesného složení. A přece, když předepíšu oběma totéž, jednomu to pomůže, druhému ne.
Po jeho pravici se objevil dvacetiletý mladík jménem Antonín B. z Podkrkonoší.
Jeho výdělek za rok 1937 činil 13 000 Kč (to byl mírný nadprůměr, neboť průměrná roční mzda v tomto roce činila asi 9 000 Kč).
Na zahradu si nechal umístit bronzovou sochu Krista, kterou mu odlil, jeden chudý sochař z řad pacientů.
V pejorativně podané knize Šarlatáni včera a dnes se neodvážil užívat skutečných jmen. Jana Mikoláška nazýval Jaroslavem Cyrílkem.https://muj-antikvar … es&search_sub=Hledat
KETTNER, Petr. Léky, léčitelství a šarlatáni. https://muj-antikvar … 0%C5%A1arlat%C3%A1ni
Vyrobil mast z osmi žloutků, dřevného oleje a hladké pšeničné mouky aby s její pomocí Toníkovi ošetřil zlé popáleniny.
V domě zůstali bylinářovi pomocníci, Antonín B. a Jaroslav Dohnal.
Měl rád https://www.google.c … Mengusovce+u+Popradu
Celý hokejový tým byl totiž v roce 1950 zatčen a hlavní aktér, kapitán Ing. Bohumil Modrý, byl v politicky vykonstruovaném soudním procesu odsouzen za špionáž a velezradu https://cs.wikipedia … i/Bohumil_Modr%C3%BD
Okresní soud v Brandýse nad Labem odhadl bylinářovy denní (!) výdělky na 35 000 Kčs (spíš denní obrat), což zároveň představovalo asi třicet průměrných měsíčních platů!
Na konci roku 1953 se totiž Mikoláškovi nepodařilo vyléčit prezidentovu těžce nemocnou dceru Marii. Zemřela ve věku 43 let. Její matka, též Marie, žila až do roku 1981.
Zápotockému měl Mikolášek darovat rukopis své knihy “Bůh, příroda a člověk”. Podle Mikoláška ji prezident odevzdal Karlově univerzitě. Ironií osudu předával knihu muži, který ve svém úřadu podepsal více jak devadesát rozsudků trestů smrti.
Mikoláškovy osobní vzpomínky byly částečně vydány v roce 1991 jako Vzpomínky přírodního léčitele a v úplném znění v roce 2019 jako Paměti přírodního léčitele.
Koncem ledna 1959 si pro Mikoláška přijela Státní bezpečnost. Ve dvě hodiny ráno odvlekli rozespalého muže z jenštejnské vily do auta a následně velice důkladně prohledali celý dům.
Okresní (lidový) soud v Brandýse nad Labem dne 23. ledna 1959 léčitele uznal vinným ve všech bodech obžaloby a odsoudil ho pro trestný čin krácení daně trestem odnětí svobody v trvání tří let, dále k propadnutí veškerého jmění ve prospěch státu a odnětí čestných práv občanských na dobu pěti let.
Mikoláškův majetek byl zabaven. Vila v Jenštejně se zahradou a lesíkem připadla státu. Byla přestavěna na domov seniorů.
Nejbližší spolupracovník Antonín B. byl odsouzen minimálně ke čtyřem rokům odnětí svobody. V červenci 1962 byl podmíněně propuštěn na svobodu. Odsouzeni byli i další spolupracovníci jako léčitelův řidič a kuchařka.
Trest mu byl o rok zkrácen. Na svobodu vyšel 23. ledna 1963 ze slovenské Ilavy a jeho kroky směřovaly do Prahy.
Azyl po propuštění mu poskytl přítel MUDr. Karel Urbánek (1884–1968), tehdejší přednosta oddělení Státního zdravotního ústavu. Dožil se pěkných 84 let. Mikulášek ho z vděčnosti nechal pochovat do své hrobky na Olšanech (kde již odpočívala Janova matka).
Během roku 1968 osmdesátiletý Mikolášek obnovil krátce svoji léčitelskou činnost.
Skonal druhý den, v sobotu 29. prosince 1973 v půl osmé ráno, smuteční obřad měl na pražských Olšanech v pondělí 7. ledna 1974. Urnu s popelem uložila družka Varvara do hrobky
Zde v Pánu odpočívá po radostech a bolestech pan Jan Mikolášek, úřední znalec léčivých bylin. Bylinky ctil a miloval a těmi lidem zdraví dával. Vavrenka (vdova po MUDr. Karel Urbánek)
Hlavní pomocník Toník přežil Mikoláška o dvacet let.
Nic neprověří rodinné vztahy lépe než vypořádání dědictví. Peníze dokážou lidi nadobro rozdělit a bezpočet sourozenců se rozkmotřilo právě kvůli „nespravedlivému“ dědictví.
Dědictví si měly tedy rozdělit dvě osmdesátileté dámy. Janova sestra Antonie a jeho družka Varvara (se kterou deset let sdílel společnou domácnost).
KLÍMA, Josef. Proč skončil léčitel v lágru. In Záhady Josefa Klímy, 60. díl [televizní pořad]. TV Seznam 1. 11. 2019. Dostupné též z: https://www.televize … nesvadbove-63985991
Diagnostikoval nemoci pomocí moči: trvalejší pěna značila, že moč obsahuje větší míru bílkovin.
Čerstvá moč má jantarově žluté zbarvení, zatímco kupříkladu hnědá barva naznačuje problém s játry a růžová až červená indikuje špatné ledviny.
Vyšetření moči je dnes jedním ze základních diagnostických postupů, ovšem pouhým pohledem na moč diagnózu stanovit nelze.
Se svými pomocníky míchal a kombinoval směsi z 27 druhů rostlin. V Jenštejně spotřebovali i tři tuny bylin týdně. Samotné byliny nemají takový účinek jako právě jejich vhodné kombinace. A naopak, některé rostliny se spolu nesnášejí. Kromě čajů se zabýval také výrobou mastí, různých olejíčků, kapek a blíže neurčených „prášků“. Mikolášek produkoval také dva dětské sirupy. Jeden z nich sloužil neduživým ratolestem, druhý dětem trpícím tuberkulózou.
Výroba diviznové masti: hrst čerstvých květů naložíme do lžíce převařeného jeleního loje a necháme čtyři týdny stát v teplém místě, pak vše vylisujeme, dáme do kelímku, který dobře uzavřeme a lidé nemocní zlatou žílou, hemoroidy či krvácením přikládají třikrát denně tampón natřený žlutou mastí i uvnitř.
Kolik bídy lidské jsem viděl, kolik utrpení, ale také kolik statečnosti a dobroty! A proto denně před svou prací stojím před sochou Kristovou ve své skalní kapličce a prosím, aby mi zůstala zachována síla sloužit nemocným.
Výsledkem každého léčení je přece jenom smrt nemocného. Vlastním úkolem lékařů tedy zůstává zmírnit utrpení a prodloužit život.
Nechal si např. odstranit mandle, neboť usoudil, že „angínové jedy si s jeho organismem nebezpečně zahrávají“.
Jakmile bylo přepracování neúnosné, sbalil si kufr a odjel do Tater (Mengusovce u Popradu), případně do lázní.

Administrátorská zóna

Pocasi

Translate