Dobrý den, pane Lustig
Psal jsem o těchto věcech v Démantech noci, které pokládám – svým způsobem – za svou nejlepší knihu.
Věra Weislitzová, autorka básní „Dcera Olgy a Lea“, které se objevily nedávno na našem knižním trhu, je vaše paní.
Přivezl jsem si ji z Izraele do Čech v osmačtyřicátém.
většinu života jsem cítil na vlastní kůži zákony, které neměly nic společného se spravedlností.
prošel jsem nacistickými lágry. Tam jsem se naučil počítat s tím, že dříve nebo později člověk stejně všechno ztratí.
kdyby křesťanství zůstalo věrno vlastním ideálům, neměli jsme nacismus a komunismus.
spousta židů byla pro socialismus, protože to odpovídá ideálům biblické spravedlnosti. Pro Židy je nespravedlnost to nejhorší. V každém Židovi je také kus Beduína.
Kdo nabyl majetek po emigrantech, má ho vrátit. Jinak je zloděj. A stát, který ho chrání, chrání zloděje.
Když má Čech kozu, jeho soused si nepřeje taky jednu, ale spíš, aby sousedova koza chcípla.
svoboda není dělat si, co kdo chce na úkor těch druhých.
volba není mezi dobrým a zlým, ale mezi horším a nejhorším.
Zažil jsem předstíranou popravu. Šel jsem na rozkaz zády před popravčí četou.
Nechali nás odejít do lesů (s Jiřím Justicem), protože byli přesvědčeni, že vyhladovíme a zahyneme
Kateřinu Horovitzovou jsem napsal za čtyřiadvacet hodin a nezměnil jsem ani řádku;
Podle mých povídek a scénářů natočilo pražské Studio Barrandov pět filmů – Démanty noci, Transport z ráje, Ditu Saxovou, Modlitbu pro Kateřinu Horovitzovou a Modrý den a Krátký hraný film Sousto
Piotr Ravicz napsal jednu z vůbec nejlepších knih o židovské katastrofě.
nejhorší byli slovenští, ukrajinští a rumunští esesáci. Aspoň já jsem udělal takovou zkušenost.
Do Izraele jsem jel v roce 1948 za Lidové noviny a Židovský věstník. Řekli mně, že jsem židovský chlapec, tak abych jel. Tam jsem se spřátelil s Ladislavem Mňačkem. Byl o něco starší než já a učil mě psát. Byl to fantastický člověk a měl jsem ho velmi rád. V Izraeli jsem se seznámil také s Ludvíkem Aškenazym,
Přemýšlí o tom, co má v životě hodnotu. Přichází k tomu, že největší hodnotu má slušnost a být fér a držet slovo a nevytahovat se na nikoho a nikoho nepodceňovat včetně sebe.
Já sbírám přísloví, protože někdy je potřebuju do dialogu, když už nevím, co ty lidi mají říkat a měli by říct něco chytrého. Zjistil jsem, že to tak dělal Shakespeare, že to dělal Hemingway, že zřejmě měli příručky přísloví nejrůznějších národů.
šel jsem za jedním esesákem a řekl jsem mu: Podívej se, my jsme tady parta. Když nám budete pomáhat, my vám pomůžeme po válce a on nám opravdu nosil jídlo, ale ti starší mi říkali: Ten tě zastřelí v tu vteřinu, kdy ho oslovíš.
Mňačko a Ludvík Aškenazy, učil jsem se psát od obou.
S jeho bratry Jirkou a Hugem jsem byl v několika lágrech včetně Osvětimi, s jeho slavným tatínkem Leem v Terezíně,
Němci ho poslali do kladenských dolů, protože byl míšenec a nebylo mu ještě čtrnáct: stal se z něj horník,
Ota Pavel se ztratil v Innsbrucku na zimní olympiádě v roce 1964. Objevili ho v rakouském blázinci. Šel prý k jakémusi statku v horách za Innsbruckem. Statek zapálil, ale předtím vyvedl koně.
Přepadaly ho jen chvilkové záchvaty.
Sen o životě zpříma a bez ponížení, o sociální spravedlnosti, jejíž nepřítomnost nakonec zavinila Hitlera
Některé rány, jak vědí boxeři, zabíjejí, jiné otužují, ještě jiné učí.
Jugoslávci trpěli za války víc než druhé národy. Ztratili přes milión lidí, díky Jugoslávii se možná nedostal Hitler k Moskvě, než nastala zima.
demokracie, jeho systém kontrol hlídá každého člověka, pokud ho nehlídá jeho vlastní svědomí
v policejním státě se totiž nějakým způsobem namočí každý, v Německu bylo 15 miliónů členů nacistické strany.
Znám české přísloví – rakev nemá kapsy.
Izrael založil svůj vlastní stát, na jehož vybudování a obraně se zpočátku Československo podílelo,
Záleží mně na tom, aby mě pokládali za slušného člověka. Slušnost je pro mě kategorie číslo jedna.
To se tak mezi Židy říká – Dožij se 120 let – protože Mojžíš se podle Starého zákona dožil v plné síle 120 let.
Američani se připravovali na válku s Ruskem, se Sovětským svazem, každý voják, který měl zkušenosti s Ruskem, jim byl dobrý. Takže ho pozvali jako důstojníka SS. Jako mnoho jiných důstojníků.
Takže ho vzali do Ameriky v rámci verbování, jeho děti jsou už Američani
její dědeček že byl esesák, který sloužil v Treblince, kde zahubili 800 tisíc Židů za strašných okolností, a že byl taky naverbovaný do Ameriky v rámci antikomunistického boje,
spisovatelé skutečně píší o sexu, zejména mladí, protože sex je jeden ze tří nejdůležitějších instinktů člověka. Hlad, přežití a sex.
My jsme zvířata, která se denně polidšťují. A tu lidskost můžeme ztratit během několika vteřin. Což ukázaly koncentrační tábory.
Je tady spousta bolesti. Spousta nemocí, spousta neštěstí.
Za tři dny nato jsme jeli do Osvětimi a tam můj tatínek šel rovnou do plynu, protože měl brýle, a protože mu bylo 52 let.
Straussovy operety Netopýr: Šťasten je ten, kdo zapomene, co se nedá změnit.
Někdy to, co vypadá jako štěstí, je neštěstí a někdy to, co vypadá jako smůla, je z dlouhodobého hlediska štěstí.
nejde být rychle bohatý, aby to nebylo na něčí úkor.
Kdyby sis přečetl rabiho Lowa, tak ten říká: Dodržet slovo je v životě důležitější než vydělat! Je lepší prodělat materiálně a dodržet slovo pro tvou duši, než porušit slovo a mít z toho výhody.
Posláním literatury je mravnost. Schopnost rozeznat mravnost od nemravnosti.
nacistické kulomety je kosily, až tam byla taková hora mrtvých, že najednou němečtí vojáci přestali hrůzou střílet. On pochopil tu hrůzu taky. Rusové jim posílali signál: Můžete dělat, co chcete! My máme víc lidí, než vy nábojů a jednoho dne vám ty náboje dojdou, ale nám lidi nedojdou.
Ale ta masa lidí, kterých bylo nejvíc, byli ti lhostejní, kteří se nedívali ani vlevo, ani vpravo. Lhostejní jsou to nejhorší. Díky lhostejným je možno vraždit za totalitního režimu
Čechům dáme nažrat, aby pro nás vyráběli tanky, letadla a milióny nábojů a po válce je vysídlíme.
1989, to nám spadla svoboda do klína
Naučit se něco je podle Aristotela stejné blaho, stejná radost jako sex nebo jídlo.
Tachles, Lustig (Karel Hvížďala)
2010 opustil nemocnici po čtvrté chemoterapii.
Myslím si, že jsme utekli 13. dubna 1945 a do Prahy jsme dorazili asi za týden.
Emigranti z roku 1948 neměli rádi emigranty z roku 1968. My jsme pro ně byli komunisté.
Peroutkovi, který říká, že i v německých lágrech byl komunistický teror. komunisté mohli někdy Peroutkovi vyčítat, že měl občas k obědu kuře: byl prominent. S Peroutkou tam zacházeli jako s budoucím předsedou vlády nebo alespoň jako s ministrem. A nikdo neví, jaké s těmi prominenty
Mexiku na univerzitě a oni mi věnovali moji knihu, o které jsem nevěděl, že vyšla, protože mi neposlali ani smlouvu, ani honorář, tady jsou lidé, a je jich většina, kteří nejedí ani jednou denně.
moje nejlepší knížka byla ta první: Noc a naděje, odevzdal jsem ji po několika letech přepisování teprve tehdy, když jsem věděl, že víc už do ní dát nemůžu.
proto se k některým knihám stále vracím. A čtenářům nevadí, že skoro každé tvé další vydání je jiné? já je jen občas líp učešu, nebo doplním o to, co chybí.
tři nejdůležitější věci k životu podle Franze Kafky? Schonheit, Sinn und Stabilitát. Krása, smysl a stabilita. (stabilitou myslel vnitřní vyrovnanost…
společnost se chová podle hesla: po nás potopa.
Hitlerova věta, že svědomí je židovský vynález.
Americe je to ale tak, že se má odejít do penze v 62 letech, aby se dostali na důležitá místa mladší a hlavně levnější. Proto tě propustí a najmou si nového, levnějšího.
Einstein, ten objevil teorii relativity v šestadvaceti letech, Hemingway napsal svou zřejmě nejlepší knížku Fiesta – I slunce vychází taky v šestadvaceti…
Spisovatel Miloslav Moulis byl rovněž se mnou v Buchenwaldu.
Josef Plaček (Nemáme na vybranou) lítal do čtyřiceti a pak odešel jako letecký atašé do Washingtonu a zřejmě ho zastřelilo v Americe pětičlenné arabské komando.
nikdo mi nikdy nechyběl, jako mi schází Ota Pavel. Němci ho poslali do kladenských dolů, protože byl míšenec a nebylo mu ještě čtrnáct let. Stal se z něj horník, měl vypracovaný tělo samý sval a andělské oči.
Jeho tatínek Lea, který se proslavil tím, že prodal vesničanům jako zástupce firmy Elektrolux několik ledniček, ač v obci nebyl elektrický proud.
Začala se budovat přehrada. Vzniklo jezero, zaplavilo kraj, zaplavilo i Otíkovu chatu. Ocitla se pod vodou.
vtip z tehdejší doby: Před tím zemětřesením musela být Praha krásné město…
Říkával, že psaní je prokletí jako opium a musel si brát před spaním prášky, aby nemyslel na příběhy a usnul.
první záchvat dostal v Innsbrucku, kde byl v roce 1964 na zimní olympiádě
Všichni si mysleli, že utekl, emigroval, a odmítali ho hledat. Byl jsem zoufalý, tušil jsem, že to musí být jinak. Nakonec jsem se obrátil na vojenskou rozvědku. Objevili ho v rakouském blázinci.
Přepadaly ho jen chvilkové záchvaty. Většinu svých nejlepších věcí napsal už nemocný, v mezidobích, kdy neměl záchvaty.
jeho syn Jiří nachází občas útulek v Bohnicích.
T. G. Masaryk dal tři miliony korun na výstavbu kibucu, který pojmenovali Kfar Masaryk.
Tenkrát v Izraeli tam s námi byl ještě Mňačko, který byl z nás nejstatečnější.
Letěli jsme tam letadlem, které bylo plné zbraní. Když jsme vystoupili, vypadalo to, jako kdybychom zbraně pro ně přímo vyrobili. Byli nadšení.
Sionisté a komunisté hodně podporovali mladé: komunisté v nás viděli budoucí revolucionáře a sionisté budoucí oráče,
rabín Murmelstein spal s mladýma holkama, vyreklamovával je za to z transportu.
Národní divadlo nehraje Kupce benátského, protože tam je židovský lichvář,
existuje jen pět námětů, které se pořád opakují. A ty náměty jsou: moc a manipulace, láska, hybris, což je řecký název pro člověka, který se pokládá za boha – tedy navenek projevuje nezřízenou pýchu, domýšlivost a aroganci – a je za to potrestaný smrtí, a nakonec zločin a trest. Zároveň se tyto náměty u každého autora jinak zvýrazňují
nemoce jsou daň za to, že ti bylo dopřáno zestárnout. Dříve umírali lidé ve třiceti, ve třiatřiceti, a nyní máme čím dál tím více stoletých.
literatura je určená jen elitám. Zase se vrací do klášterů, zámků a na univerzity,
továrník zachraňuje své otroky, aby nemusel najímat a zaškolovat jiné. Podstata toho filmu je nemorální, protože místo těch 1 200 otroků zahynulo jiných 1 200 otroků.
požádal ho aby spálil jeho nezveřejněné práce, ale Brod to neudělal a díky tomu zachoval světu Kafkovo dílo.
Kresbu jednoho z nich, Petra Ginze, který na mě hodně vyzvídal, si vzal izraelský kosmonaut do vesmíru a shořel s ní.
Izraelský astronaut Ilan Ramon, s sebou vzal obrázek v roce 2003, ale při návratu se stala tragédie.
Marie Pujmanová, hvězda socialistické literatury, ale zároveň dáma z buržoazní rodiny, která věnovala miliony komunistické straně,
Pravda je, že jsem – jako mnozí jiní – v té době nebyl v uranových dolech, nebyl jsem uvězněný hokejista národního mužstva. To bych pak jistě mluvil jinak.
když člověk píše ze svých zážitků, spotřebuje je stejně rychle. Když se ale spisovatel inspiruje světem kolem, brzy zase pochopí, že počet námětů je nevyčerpatelný,
Izraelci potřebovali vycvičit piloty rychle, normální čas k výcviku pilota tehdy byl dva roky, Češi je naučili lítat za čtyři měsíce.
V tom roce 1942 jsme museli odejít s kufrem a ztratili jsme prakticky všechno. Přišli jsme do Terezína a některým lidem místní zloději ukradli i to poslední.
mravnost je jako motýl nebo pták, který letí přes moře a musí pořád mávat křídly, aby se neutopil.
Když jsme utíkali z lágru s Jirkou Justicem,
Myslím, že to, co už se jednou stalo v historii člověka, se může stát podruhé a potřetí.
lidstvo nejvíc ohrožují přírodní katastrofy – ohně, povodně, tajfuny.
Problém této země je, že tu vládne bytostná nezákonnost. Nikdo tu nevěří soudům, nikdo nedůvěřuje policii, nikdo tu nevěří právu.
když jsem se vrátil z emigrace, domeček už nebyl můj. Někdo šikovný si to zařídil s komunistickým režimem tak, že mu ho dali,
Americký soud vynesl spíš než rozsudek zásadu, která zní: Komu něco patří, tak mu to patří bez přestávky “na věčné časy”. Je jedno, jestli mezi tím byl komunismus, nacismus nebo to leželo na dně oceánu. Tato základní právní zásada v Čechách, zdá se, neplatí.
Nacisti od Římanů si vzali nejenom pozdrav: zdviženou pravici,
V Americe má kapitalismus i druhou tvář, stále se ohlíží na lidi a bere ohled na jejich sociální situaci, protože tam nechtějí revoluci.
