Heydrich, Geli a Eva (Minář, Jan)
Pokus rakouských nacistů o puč v roce 1934, Třináct z nich skončilo na šibenici, ostatní za mřížemi ve vězení.
Hitler získal v roce 1938 ocenění a objevil se na titulní straně britského magazínu Time jako Muž roku.
A následně byl v roce 1939 dokonce nominován na Nobelovu cenu za mír – po anšlusu Rakouska.
Dívky se připravovaly v souladu s heslem Kinder, Kirche und Küche.
heslo jednotek SS – Meine Ehre Heisst Treue, Má čest se nazývá věrnost,
mezi „feine kerle“, prima chlapíky,
Velká americká show
Tento dokument byl zablokován na Youtube i Vimeu, teď je ke shlédnutí zde:
https://rumble.com/v … lk-americk-show.html
https://rutube.ru/vi … c819e61be2c70a39c79/
Natočeno podle knihy Skutečný Anthony Fauci - Bill Gates, Big Pharma a globální válka proti demokracii a veřejnému zdraví
Od zfalšování údajů o účinnosti léku AZT na AIDS v 80. letech, který svou toxicitou zabil spoustu lidí, po ústřední roli v jednom z největších farmaceutických podvodů v historii - COVID-19. Kdo je Anthony Fauci a kam až sahají jeho chapadla korupce a lží?
Více v dokumentu podle stejnojmenné knihy od Roberta F. Kennedyho, mladšího.
https://nastub.cz/w/ … hr4rZDSZS6GMp69XqQMo
Přepis: https://otevrisvoumy … -znat-pravdu-1-cast/
Kam až sahá králičí nora korupce a podvodů farmaceutického průmyslu? V druhé a poslední části dokumentu o Anthony Faucim se dozvíme ještě více o snahách vyvolat pandemie v posledních desetiletích, a o nebezpečí vakcín, nejen těch covidových, ale i těch běžných… a mnohem více.
https://nastub.cz/w/ … n9xpDJhovmhvjEWcPXXR
Přepis: https://otevrisvoumy … -znat-pravdu-2-cast/
Breviář pozitivní anarchie (Vondruška, Vlastimil)
Nikdy v minulosti se oficiální ideologii nepodařilo zcela umlčet hlasatele opačných názorů
(proto existují i kroniky, které popisují svou dobu jinak než většina ostatních).
Svobodu slova a nezávislost médií (i v těch veřejnoprávních se občas objeví bílá vrána) je třeba hýčkat a chránit.
Bez kritiky vládnoucích elit a bez odvážných kazatelů by nebyl pokrok.
Jedinou cestou je pochybovat, přemýšlet a snažit se pochopit své oponenty.
Ale s tím, kdo o sobě nepochybuje a nemíní přemýšlet o názorech jiných, je škoda ztrácet síly a čas.
Nenechme se zaslepit demagogy a nenechme se otrávit ješitnými vykladači politických pravd!
Pokud se mají k něčemu konkrétně vyjádřit, pak neodpovědí, ale dozvíme se, že je třeba to nejprve „vydiskutovat“,
Řeknou-li něco, co nemá hlavu ani patu, pak to doplní sdělením, že „vyslali signál“.
nebo většinou „nemá relevantní informace, že by se to či ono stalo“.
Rétorika je obor, který se rozvíjel celá staletí, má svou teorii a logiku.
I ve světě SMS a smajlíků má mluvené slovo své nezastupitelné místo.
Co má společného Zlatá bula sicilská s Evropskou unií? Kolikrát se musela Evropa bránit invazi muslimských vojsk a zda byla v tomto ohledu jednotná.
Co má společného osidlování českých a moravských lesnatých krajin ve středověku se současnou migrační krizí?
Jak je možné, že naši předci byli optimisty, i když žili v bídě, zatímco my máme proti nim neuvěřitelnou hojnost, a přesto fňukáme.
Většinu lidí podobné otázky nenapadnou, protože mají dojem, že to přece nesouvisí.
Zatímco se v Římě vedly porady, Saguntum bylo Hannibalem dobyto. Titus Livius,
Lze aplikovat mnohokrát prověřené pravdy na realitu naší doby. Ostatně, proč by to dělali? To, co dnes zažíváme, je něco unikátního a svébytného, to přece nejsou dějiny. Omyl!
Náš způsob života a myšlení má v sobě příliš jemnocitu a ohledů, které nám brání vidět realitu v její syrové skutečnosti.
Před nepříjemnými pravdami volí většina lidí metodu pštrosa s hlavou vraženou do písku. Proto tolerují politiky, televizi a noviny, které konejší jejich svědomí polopravdami a nepravdami.
Dějiny se obvykle opakují dvakrát, nejdříve jako drama, později jako komedie.
Masivní příchod migrantů z jiného kulturního prostředí přináší sice problémy, ale skutečné důsledky pocítí až budoucí generace.
Objektivní pohled si lze vytvořit až s odstupem dvou či tří generací. To platí i pro dnešek.
Evropa se dnes ocitla v ideologické a morální krizi.
Panovníci minulosti byli schopni hledat dlouhodobá řešení, protože vládli v zemi, která byla jejich dědictvím.
Byl to jejich majetek, a proto o něj svědomitě pečovali. Hledali způsob, jak zemi posílit a v co nejlepším stavu předat svým následníkům.
Politika minulosti měla vize a dlouhodobé koncepce, o nichž se nám dneska ani nezdá.
Současné politiky na rozdíl od panovníků minulosti je totiž nezajímá časový horizont delší, než je jedno volební období.
Po tu dobu se snaží nahospodařit si co nejvíce, a pokud to vyjde, pomocí slibů se udržet i v dalších volbách.
Zapomeňte na dlouhodobé politické koncepce, které by změnily naši společnost!
Čas obvykle vystačí jen na bezvýznamné kosmetické úpravy a spoustu planých řečí. Tím lze vysvětlit, proč žádný politik není schopen něco podstatného změnit.
Změny, které Evropa potřebuje, vyžadují dobu několika generací. Nikdo nemá jasnou koncepci, jakým způsobem chceme Evropu doopravdy vrátit na výsluní světa, kde v minulosti bývala.
Stárnoucí civilizace slábne, trápí ji rozmanité neduhy a nakonec umírá.
Na zemi ovšem nežije jediná civilizace či kultura. Každá se nachází v jiné fázi, některé jsou na počátku sinusoidy, jiné na vrcholu a další na konci.
Evropa ztratila vitalitu a ocitla se na konci oné pomyslné sinusoidy, zatímco třeba Čína nebo Indie stojí na jejím počátku,
Zbigniew Brzeziński přirovnává vývoj lidstva ke kyvadlu, které se pohybuje neustále zleva doprava a zase zpátky.
Proto se v lidských dějinách pravidelně střídají revoluce a vlády, jenže žádná není schopna udržet vliv dlouho.
V lidských dějinách nenajdeme jediný mocenský konflikt, v němž by pravda a láska zvítězila.
A co bude v rámci ideologie vítěze předloženo světu jako pravda.
Jenže žádná struna se nedá napínat donekonečna. Politiku „Drang nach Osten“ uplatňovali němečtí panovníci od nejstarších časů.
„Já s vámi nesouhlasím! Ale udělám vše pro to, abyste mohl svůj názor kdykoli svobodně vyslovit!“
Kolem poloviny 18. století se na ruském trůně usadili carové, kteří pocházeli z vlivných německých šlechtických rodů (mezi ně patřila i Kateřina Veliká).
V 19. století se však něco pokazilo a posléze přišly dvě velké světové války. Německo a Rusko se staly nesmiřitelnými nepřáteli.
Náhodou jsem objevil tuto myšlenku: „Síla Ruska může být podkopána jenom jeho oddělením od Ukrajiny. Je třeba Ukrajinu nejen oddělit, ale také ji postavit proti Rusku, národ rozdělit na dvě části, a pak se jenom dívat, jak bratr zabíjí bratra.
Proto musíme najít a vychovat zrádce z prostředí ukrajinské nacionalistické elity a s jejich pomocí zvrátit situaci až do stadia, kdy budou Ukrajinci nenávidět vše ruské. Všechno ostatní je jen otázka času.“
Věřte tomu nebo ne, ale tuhle politickou koncepci formuloval ve druhé polovině 19. století „železný kancléř“ Pruského království Otto von Bismarck!
Majdan představuje obecný model, jakým je možné zvenku pomocí relativně malé skupinky lidí rozvrátit nepohodlný politický systém.
Model převratu na principu Majdanu zná samozřejmě i naše historie.
Protestantská unie krok za krokem oslabovala. To samozřejmě její členové cítili a hledali všechny způsoby, jak zbrzdit Habsburky.
Proto nejen podporovali, ale zdá se, že dokonce iniciovali malé Majdany v habsburských zemích.
Hrabě Jindřich Matyáš z Thurnu, který dlouhodobě kritizoval habsburskou vládu, obdržel předvolání do Vídně. Ať už by poslechl či nikoli, hrozil mu trest, možná i ztráta hrdla.
Jiným předním vůdcem povstání byl Jáchym Ondřej Šlik, v době povstání neuměl ještě ani pořádně česky.
Většina účastníků sněmu netušila, k čemu dojde, několik radikálů strhlo celou zem do krvavého a beznadějného povstání.
Němečtí spojenci nakonec české protestanty opustili. K modelům Majdanu totiž patří, že mouřenín splní svůj úkol, a pak už jeho zahraniční spojence nezajímá. Ale to už je jiná kapitola. Rysy Majdanu (převratu, který iniciuje úzký okruh zasvěcených na základě podpory ze zahraničí, a dokáže strhnout větší či menší část obyvatel své země) měl i komunistický převrat v roce 1948. Sovětský svaz tehdy inicioval „hlas lidu“ na Staroměstském náměstí. Pokud bychom v našich dějinách hledali hlouběji v minulosti, najdeme další příklady. Třeba přijetí bavorského kurfiřta Karla Alberta pražským arcibiskupem a částí české šlechty za českého krále na podzim roku 1741 (na začátku válek o dědictví Marie Terezie). I na tenhle krok nakonec fatálně doplatil především prostý lid. Ukrajincům, Libyjcům, Tunisanům ani jiným rozhodně nepřeji nic zlého, obávám se však, že model Majdan mívá prakticky pokaždé stejný konec.
Člověk by měl jít ke kořenu problému, pokud se chce dobrat alespoň přibližné pravdy.
Civilizace je nekonečné vytváření potřeb, které vůbec nepotřebujeme. :-)
Demokracie začala vzpourami chudých dělníků a intelektuálních vizionářů a končí v soudních síních, v nichž dobře placení pohůnci trestají ty, kteří mají jiné názory než ideologové vládnoucích elit.
Náš svět (tím míním Evropu) přestali ovládat filozofové a víra a nastoupili ekonomové a neznabohové.
Rozšířila se podivná představa, že veškeré naše konání musí směřovat k růstu. Stále vpřed!
(bez ohledu na to, zda to potřebujeme a má to vůbec smysl).
Náš svět se bezhlavě žene vpřed, což má ovšem svou logiku, neboť mu vládnou ekonomové a nikoli filozofové.
Představu o neustálém růstu jako zbožněném smyslu existence nevyznávají všechny země současného světa, ale jen ty, kam vstoupila noha požehnané globalizace.
Společnost, která nectí (obrazně řečeno) filozofy, ale jen ekonomy, zanikne v pocitu vlastní marnosti a pýchy.
Socialismus je trnitá cesta od kapitalismu ke kapitalismu. :-)
Doufám jen, že kapitlismus není trnitou cestou od komunismu ke komunismu.
Přerozdělovat ve společnosti finanční prostředky občanů bez jejich vědomí a souhlasu.
Současný evropský kapitalismus je striktně monopolistický, centralizovaný podle představ Bruselu, a zcela popírající svobodu jedince
Parazitují na státu a Evropské unii, na dotacích a grantech, vydělávají na kšeftících, které jim přihrávají politici, ať již přímo, nebo nesmyslnými zákony, které nutí nás všechny platit za služby, které nepotřebujeme.
Kolik jen existuje zbytečných poradenských, kontrolních a certifikačních organizací, kolik máme lobbistů přisátých na politické strany!).
Jenže média milují skandály. Psát o poctivém podnikateli, který nekrade, nešidí své zaměstnance a ani stát, to přece nikoho nezajímá.
Musí hradit ze svého podnikatelé, aby naplnili žlab nenasytné hydry, jejíž jméno je byrokracie.
Ukrajování z občanských a podnikatelských svobod je rozhodně nebezpečím větším, než když si někdo vedle mne zapálí cigaretu. Pokud mi to vadí, zvednu se a odejdu. Pokud mi však stát bere osobní svobodu, nemohu udělat vůbec nic.
Dožil jsem se toho, že na stará kolena netuším, v jakém ekonomickém systému se pohybuji.
Za socialismu se vyrábělo tak, aby se měli dobře dělníci, v kapitalismu, aby se měl dobře kapitalista, ale dnes se vyrábí proto, aby se měli dobře úředníci, aktivisti a stát.
V realitě se pohybujeme v prostředí Jakéhosi evropskounijního kočkopsa, který plodí spoustu výstřelků, jež však musí zaplatit všichni,
Vladimír Páral ve svém románu Milenci a vrazi. Příběh mladého inženýra, který žije na ubytovně a chudý inženýr se z ubytovny nakonec propracuje až do bytu ředitele a na pozici ředitele.
Červení, kteří v sametové revoluci zvítězili a chopili se lukrativních vládních postů, časem zmodrali a budoucí revoluci mají v rukách noví červení.
Rozum nahrazují ideologií, demagogií a naivitou. Nemůžeme se pak divit, že celá tahle obrovská mašinérie funguje stále hůře a hůře.
Benjamin Franklin řekl: „Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat.“
„Nejlepším argumentem proti demokracii je pětiminutový rozhovor s průměrným voličem.“ :-)
Byrokratický zásah do našeho soukromí není snahou, abychom žili lépe, ale aby z nás moderní vrchnosti dostaly co nejvíce peněz
EU se vyklubal upír sající krev půl miliardě pracovitých Evropanů. Prokurátor, soudce, popravčí a hrobař evropských tradic, civilizace a civilizovanosti. Musí odejít na smetiště dějin jako všechny tyranie před ním. A už se to nesmí dlouho odkládat. Benjamin Kuras
Josef Alois Schumpeter (1883–1950) se narodil v Třešti na Moravě. Jako vynikající ekonom přednášel na řadě univerzit, po roce 1919 byl krátce rakouským ministrem financí a později také prezidentem soukromé banky (po jejím krachu skoro deset let splácel dluhy, které mu tím vznikly). Před nacismem utekl do USA a přednášel na Harvardu
Schumpeter ve své analýze říká, že v genech kapitalismu existují mechanismy, které jsou mu v podstatě nepřátelské. Postupně se bude vůči kapitalismu vytvářet nepřátelské sociální a intelektuální klima, které ho nakonec svrhne. Nestane se tak revolucí, ale jednoduše tím, že lidé začnou do parlamentu volit socialistické strany. Připomínám, že přesně to se v Evropě stalo.
Naše země po roce 1948 fungovala na principu lidové demokracie. Tak se nazývá systém vlády založený sice na volbách, ale jen formálních, protože nenabízely alternativu. Vedoucí úloha v politickém životě náležela komunistické straně, která zcela oligarchicky řídila veškeré dění.
O svobodných volbách se za socialismu vyprávěl vtip, že volič se může samozřejmě rozhodnout zcela svobodně, zda jednotnou kandidátku vhodí do volební urny levou nebo pravou rukou.
Lidé by měli mít právo vyjadřovat se k veřejným věcem a určovat směr dalšího vývoje po celou dobu volebního období, a nikoli jen tím, že se účastní voleb.
Problémem zastupitelské demokracie bývá fakt, že zvolení zástupci ve skutečnosti vůli voličů nereprezentují, ale hájí parciální zájmy své strany, svých příznivců a přátel, skupinek patolízalů a různých organizací, přes které uplatňují svůj vliv a případně osobní prospěch.
termín demokratura, který vznikl složením slov demokracie a diktatura. Vyjadřuje jím diktátorskou, oligarchickou vládu, která se tváří demokraticky.
do českého povědomí ho uvedl vynikající písničkář Karel Kryl po návratu do vlasti, aby vyjádřil zklamání nad vývojem po roce 1989.
Demokracie může fungovat jedině ve chvíli, kdy je opozice. Opozice dělá demokracii.
Ať tě chválí jiní, a ne ústa tvoje! Bible
Volby v posledních letech připomínají poutníka v bajce. Pokud půjde po jedné cestě, dorazí do osady nakažené morem, pokud půjde po druhé, zabijí ho lupiči, a pokud půjde po třetí, roztrhá ho divoká zvěř.
Demokracie začíná oblečením saka a odchodem k volbám a končí vhozením lístku do urny. Winston Churchill,
Inteligentní lidé vědí, že lze věřit jen polovině z toho, co slyší. Velice inteligentní vědí, které polovině. George Bernard Shaw
Vládci kradli, kradou a budou krást.
Abychom mohli implementovat všechny pitomosti, které vymýšlejí v Bruselu, je třeba budovat další a další úřady.
Stav úřednický křepčí svůj danse macabre (středověký tanec smrti) na hrobě zdravého rozumu.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Dokazeme-to-Jsem-s-vami-Historik-sepsal-k-volbam-pojednani-o-nejdebilnejsich-politickych-sloganech-454962
Politik říci voličům pravdu, pak bych mu vybral heslo: „Nebojte se, nebudu dělat vůbec nic, abych vám nekomplikoval život!“
Mikou Waltarim, který v Egypťanu Sinuhetovi říká: „Nic se nemění, vše je při starém. Bohatí bohatnou a chudí chudnou.“
Charles Bukowski řekl: „Rozdíl mezi demokracií a diktaturou je v tom, že v demokracii nejdřív volíte a pak posloucháte rozkazy, zatímco v diktatuře neztrácíte volbami čas.“
Gabriel Laub zase napsal: „V totalitních režimech se idioti dostávají k moci intrikami a násilím, v demokracii svobodnou volbou.“
Každá demokracie časem degeneruje a přechází ve vládu oligarchů.
Rozpor mezi slovy a skutky krásně vystihl svým známým rčením: „Lidé věří rádi tomu, co si přejí, aby byla pravda.“ To je v politice rozhodně pravdivý a nadčasový postřeh.
Historie se neustále opakuje, pak je asi iluzorní si myslet, že se evropská integrace koná proto, abychom se my všichni mohli ještě lépe a radostněji podílet na řízení celého světa.
Cílem bruselských elit je další utužení centralizačního a unifikačního procesu
Mutti Merkel stála u zrodu nového evropského chalifátu, děti se budou učit, že to byla velká sjednotitelka nové římské říše (už čtvrté, neboť tu třetí, o které taktně mlčíme, založil její předchůdce, jakýsi čalouník Adolf).
Pomněte, že i já jsem kraloval před vámi, a že jsem obrácen v prach a v hlínu červů. Podobně i vy upadnete v nic přecházejíce jako stín a jako květ polní. Co jest platná urozenost aneb hojnost věcí, není-li přidáno čisté svědomí s pravou vírou a s nadějí na svaté vzkříšení? Karel IV.,
Realita byla taková, že všechny strany bojovaly o politickou moc, ale v případě ohrožení země zvenčí velice dlouho bránily kalich společně
Všechny vládnoucí systémy, od pravěku až do dneška, mají ve svých genech hluboko zakódovanou entropii (tedy tendenci automaticky se rozpínat).
strategie výrobních korporací (je třeba periodicky likvidovat nadvýrobu zbrojařského průmyslu).
Eduard Beneš: Nenechte se oklamat a návratu nedopusťte. Hitlerové odcházejí, avšak snaha o ovládnutí Evropy Německem zůstává.
Nasazují zcela novou generaci vojenské techniky – na dálku řízené rakety, bezpilotní letadla a drony.
Dnešní válku vedou Američani (a podle kusých zpráv i Rusové) jako by hráli počítačovou hru. Jejich stateční generálové sedí od bojové linie stovky kilometrů daleko, v bezpečí, a přes počítač vedou své vražedné zbraně, které útočí na v podstatě bezbranné nepřátele.
Pokud však na nepřítele pošlu rakety a drony a sám se krčím stovky kilometrů daleko, pak to není boj. Boj znamená, že vojáci bojují. Tohle slovo má svůj přesný obsah a význam. Pokud ale k boji nedojde, pak je to vražda.
Až islám během několika generací ovládne, nechtěl bych dostat do ruky učebnice dějepisu, protože se v nich bude psát o zvěrstvech, která jsme páchali my, křesťané a demokrati. Ta dikce se asi nebude příliš lišit od toho, jak píšeme my o zvěrstvech nacistů za druhé světové války.
A teroristi v nich budou popisováni jako hrdinové a bojovníci za svobodu. Dějiny píší vítězové!
Uprchlík, který utíká z vlastní země do jiné z obavy o svůj život před politickou represí, má nárok nerespektovat zákony země hostitelů a má právo obcovat s nezletilými.
Poradím všem pedofilům z řad našinců, aby prohlásili, že rovněž vyznávají islám a obcovat s nezletilými dívkami je přece tradice jejich víry a zakazovat jim to je porušování lidských práv. Obávám se, že je soud raději propustí, aby nebyl obviněn z xenofobie a rasismu.
Dějepisec Publia Cornelia Tacita (žil na přelomu 1. a 2. století našeho letopočtu): „Čím horší je stát, tím více má zákonů.“
Lidská práva a náboženská víra nemohou stát nad zákonem a neměly by zákonodárcům diktovat, že je třeba zákony neustále upravovat a měnit v neprospěch většiny.
Minority mají za úkol vytlačit přirozená společenství, jako je rodina, národ, náboženské společenství nebo stav. Bude pak snadnější homogenizovat bezbrannou populaci. Vládnoucí struktury doufají, že to všechno zvládnou, protože mají v rukou technické prostředky. Jiří Hejlek,
Že většina přistěhovalců neumí pracovat a nebude platit daně, to nevadí. Podstatné je, že pro ně musíme budovat další úřady, všichni budou dostávat dávky, a to znamená vyšší obrat peněz v bankách a samozřejmě ti, kteří si jídlo a další zboží nenakradou nebo nedostanou od aktivistů, si ho budou kupovat.
Naši civilizaci čeká pomalý rozklad (jako starověkou Římskou říši) nebo možná i velice rychlé zhroucení
Jistě, planeta se otepluje, jenže je to opravdu naše vina? Není to náhodou cyklický jev, jakých bylo v minulosti popsáno již několik?
Odborníci upozorňují, že se neprokázala spojitost mezi klimatickými změnami (nezaměňovat se znečišťováním krajiny odpadky a exhalacemi!) a činností člověka.
V odborné literatuře se perioda let 1400–1850 označuje jako malá doba ledová.
Předpokládaný vzestup průměrné teploty je nižší, než byla v Evropě před tisíci lety. Tento závěr publikovala v roce 1999 skupina předních odborníků v USA
graf, který potvrzuje existenci malé doby ledové mezi lety 1400 a 1800 a postupný růst průměrných teplot za poslední dvě století.
Proměny klimatu probíhají v návaznosti na činnost slunce a nezávisle na nás.
Světu hrozí zahlcení technickými prostředky, exhalacemi a odpadem, vyčerpání surovin a přírodních energetických zdrojů, znečištění vody a vzduchu.
Není přijatelná pro největší světové producenty, kteří by přišli o své zisky. A protože politici jsou loutkami v jejich rukách, pořádají se okázalé klimatické panely a summity, které sice nic nevyřeší, ale alespoň dají lidem pocit, že se něco děje.
Svět zachráníme pokorou a nikoli nabubřelostí a neustálým honem za růstem a zisky.
Každý člověk chybuje, jen hlupák však v omylu setrvává. :-)
Český utrakvismus (čili pod obojí způsobou) následně odstartoval v řadě evropských zemí vlnu protestantských reformací,
Aby se líní a nezodpovědní měli stejně dobře jako lidé pracovití, aby se hlupáci legitimně povyšovali nad vzdělané a moudré, aby měli zločinci stejná práva jako jejich oběti, aby si nepřizpůsobiví dělali, co chtějí, a my je za to ještě živili, aby menšina terorizovala většinu, aby nesměli lidé povědět, co si o zneužívání lidských práv myslí, aby měli politici a úředníci vyšší mzdy než lidé, kteří ty peníze vydělávají svou prací, aby měli aktivisti větší slovo než ostatní (chce se mi říci „normální“) lidé.
Podle mne kráčí Evropa v čele s Bruselem po cestě špatné, nekoncepční a chaotické.
Daně mají sloužit výhradně nám a ne pro fantasmagorické projekty vládnoucích elit a rozbujelé byrokracie.
Zasvěceno Panně Marii (francouzsky Notre Dame).
Údělem žen je mateřství v úplné rodině, která jediná může zajistit výchovu dětí (nikoli škola, ta je má jen učit). Děti si do života odnášejí modely, které vidí ve své rodině. Nejde tedy o to dítě jen porodit, ale také odpovědně vychovat.
Je pak logické, že v tomhle marasmu chlapství stále klesá potence a důvěryhodnost mužů. A že se ženy na muže nemohou spoléhat a raději hledají způsoby, jak se osamostatnit a postarat o sebe samy.
Toto je bod zlomu, který vede k zániku určitého typu civilizace. V tomhle konkrétním případě té naší, nezodpovědné, unavené, popletené, namyšlené a bezpohlavní evropské.
Filozofie genderu, která tohle ve své podstatě neguje, je proto škodlivá a dekadentní. Vychovávat ženy jako muže (i to ová na konci jména se jim bere, aby se setřely všechny rozdíly) je totéž jako vytrhat lvům zuby a ulámat drápy, případně je ještě zchromit, a pak je pustit do stepi, ať se dál živí lovem.
Chtějí spáchat sebevraždu naší společnosti v přímém přenosu.
Nějak jsme totiž zapomněli na to, že rodiče nás vychovali, často si kvůli nám utrhovali od úst, věnovali nám nejlepší léta svého života.
Předkové považovali za samozřejmé, že se děti postarají o své rodiče. Na tom byl po tisíciletí postaven sociální systém lidstva.
Ale to je právě jeden z fatálních důsledků moderní ideologie, která nás nutí myslet na lidstvo, běžence, nepřizpůsobivé, nezaměstnané, ale zapomínat na sebe a své rodiče.
Pracovních míst je stále dost. Jenže lidé, rozmazlení státní péčí, si vybírají. Tahle práce je těžká, tahle je daleko, tahle je málo placená. Pracovat již není povinností,
Je mou občanskou povinností krmit byrokratickou hydru přehledy a výkazy.
Nechme ale formuláře formuláři, stejně pod jejich přívalem jednou zahyneme jako Pompeje pod lávou a sopečným popelem, když vybuchl Vesuv.
Daně jsou cosi jako plat, za který bychom si měli v první řadě kupovat od státu služby, které sami potřebujeme (bezpečnost na ulicích, zdravotnictví, školství, dobré komunikace atd.).
Spravedlivá daňová politika je taková, že se na chodu státu podílejí všichni jeho obyvatelé a vede se rozumná a přiměřená sociální politika. Pokud se však fiskální politika řídí téměř výhradně sociální solidárností, pak to znamená, že se ve velkém bere zámožnějším (i těm jen zdánlivě zámožným) a dává chudým (i těm jen zdánlivě chudým). Nic jiného to není.
Daňoví poplatníci, pokud poctivě pracují a odevzdávají daně, z nichž se pak financuje armáda nemakačenků a nepřizpůsobivých. A navzdory slibům všech předchozích vlád se na tom už dvě desetiletí nic nezměnilo a situace se jen zhoršuje.
V rakousko-uherské monarchii začínaly daňová prázdniny někdy v únoru, ve svobodném Československu v roce 1929 podle výpočtů 19. února.
Za tisíc let existence českého státu jsme nejvykořisťovanější generací, jaká tu kdy žila – den daňové svobody začíná u nás 20. června.
V eurozóně je dnes v průměru den daňové svobody 26. června.
Úředníci vždycky kradli, kradou a budou krást. Tohle se všeobecně ví, ale všichni politici se tváří, že se s tím jednou a provždy definitivně skoncuje.
Doklad o korupci pochází z 3. dynastie staroegyptské říše, kdy nechal faraon popravit správce své pokladnice, že za výstavbu zavlažovacího kanálu zaplatil příliš vysokou cenu a o zisk se pak se stavitelem rozdělil. To bylo před pěti tisíci lety.
Za pět tisíc let nezměnilo vůbec nic.
Státní a obecní zakázky bude vždycky provázet korupce, a čím více bude do systému přicházet dotací, tím více se bude krást.
Závěr nezní optimisticky, ale naše současná společnost není schopná se s korupcí vypořádat.
Jeden den Ivana Děnisoviče. Lidské štěstí je relativní pojem. Díky knihám jsem tohle pochopil už v mládí a později jsem si tuhle odvěkou pravdu mnohokrát ověřil.
Jako bychom zapomněli, co je naším základním životním posláním, proč se pohybujeme v tomto slzavém údolí zvaném svět.
Měli poučit u našich předků, když lidé umírali, odcházeli ze světa klidně, protože nežili marně, naplnili smysl svého pozemského bytí.
Nežijeme přece proto, abychom byli figurky na šachovnici, po níž nás postrkují ruce politiků. Věci veřejné nejsou smyslem našeho pozemského bytí, je to jen systém, který by nám měl sloužit. Je to nástroj, ale ne cíl.
Co je důležité, je náš mikrosvět, tedy to, co držíme v hrsti a dokážeme sami ovlivnit. A to je rodina, rodiče, děti, přátelé, práce. To jsou hodnoty, pro které bychom měli žít, tam bychom měli hledat ono elementární lidské štěstí.
Nežil marně ten, kdo „jen“ založil dobrou rodinu, miloval svého partnera a dobře vychoval své děti, přitom neubližoval jiným, pracoval, nekradl a nezadlužil se.
Nečekejme, že nám někdo štěstí dá, naopak, snažme se dělat šťastnými ty, které máme rádi. A pak budeme spokojení a šťastní i my sami.
Víte že 45 procent lidí nezemře na nemoc, na niž je léčeno, ale na následky léčení, způsobené vedlejšími účinky léků. A že na vedlejší účinky acylpyrinu zemře denně na světě 40 tisíc lidí.
Měli bychom si udržovat zdravý selský rozum a nepodléhat stádní mentalitě.
Zakažme Jaroslava Haška, jeho Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona.
Nekorektnost v rozumné míře k zábavě patří. Satira, která si z někoho nebo z něčeho nedělá legraci, neexistuje.
Už minimálně tisíc let bojuje křesťanská Evropa s islámským Předním východem, válku ovšem prohráváme. A to dokonce způsobem naprosto fatálním
Mají proti nám strašnou zbraň, tou strašnou zbraní jsou „lidská práva“.
Podpořili jsme kolaborantské vlády a začali hlásat naši demokracii, ale už dávní dobyvatelé upozorňovali, že není obtížné obsadit nepřátelské území, ale udržet ho.
Proč s námi bojovat zbraněmi, stačí, aby se do Evropy odstěhovaly statisíce muslimských rodin. Vždyť proč se válčí? Aby se obsadila nepřátelská území.
I Římané se zpočátku bránili, jenže copak můžete pobíjet germánské rodiny s dětmi, pokud přicházejí v míru?
A Exodus na římské území pokračoval, protože tam se žilo lépe než na území ovládaném barbary.
Nakonec se Římané vzdali tomu náporu lidí a Limes opustili. To byl konec starověkého Říma.
A přesně totéž nám uchystali stoupenci islámu.
Opustili jsme svůj Limes, otevřeli jsme hranice Evropy, přestali jsme dělat to, co dělá každý fungující stát, a to je ochrana integrity a suverenity země a jejích občanů.
Historie se bohužel neustále opakuje! Začali jsme válku za lidská práva, a tu válku prohráváme. Nebo lépe řečeno, už jsme prohráli.
A stejně jako Římané, i my poneseme jako poražení následky.
Pravdou je, že jsme to byli my, kdo tohle celé rozpoutal.
Vychovali mě divně, protože všechno to, co jsem miloval a v co věřil, je prý dnes špatně.
Zločinem vlastizrady je dnes vlastenectví. Dozvídám se, že tahle země nepatří nám, Čechům, ale patří všem, celému světu. Dozvídám se, že o svém osudu nesmíme rozhodovat my, ale za nás myslí OSN, NATO, Evropská unie, lidsko-právní organizace a mezinárodní soudy. Dozvídám se, že národy, které dobře hospodařily a žijí si díky úsilí generací předků dobře, mají své bohatství odevzdat těm, kteří hospodařili špatně.
Neznám v lidských dějinách analogickou situaci, aby se bohatý národ dobrovolně vzdal svého bohatství,
Mnohým z nás padli prarodiče a rodiče v obou světových válkách 20. století, když bojovali za svobodu. Bojovali proto, aby jejich rodiny mohly žít ve svobodných Čechách. Dnes se dozvídám, že není správné bránit vlast, je lepší se sebrat a odejít.
Budu se dál chovat tak, abych se mohl v budoucnu podívat do očí svým dětem a vnukům.
Předkové dobře věděli, že košile je bližší než kabát, a proto nás musí v první řadě trápit situace u nás doma, a teprve pak se máme starat o cizince.
Multikulturalismus je levicový pokus, jak ignorovat skutečnost, že stále větší počet obyvatel se stále hůře integruje do společnosti.
Tato ideologie, která hlásá, že je možné, a dokonce žádoucí, soužití lidí, kteří jsou naprosto odlišní svým jazykem, vírou, kulturou i vztahem ke společnosti a státu.
Bulhaři byli kočovným kmenem tatarského původu, který v 6. století vytlačil z území dnešního Bulharska byzantskou říši a založil zde svůj stát.
Přizpůsobili se většinovému prostředí, přijaly místní jazyk a konec konců i kulturu, takže po původním tatarském kmeni zbyl jen název země,
Ještě na počátku 16. století za Jindřicha VIII. byla francouzština hlavním jazykem jeho dvora, i když od 14. století ji začala postupně vytlačovat angličtina.
Jak budou fungovat výrobní podniky, obchody a úřady, když každá víra slaví jiné svátky, má jiné náboženské zvyklosti a ty vyžadují přerušení světských činností v různé doby?
Donutíme ostatní, aby se naučili náš jazyk? To by však bylo popření zásad multikulturalismu. A co běžné životní normy? Evropské pojetí rodiny, postavení ženy, výchovy dětí, to vše je odlišné od islámské tradice.
V multikulturním světě bychom měli být rádi, pokud by byla na ulici kamenována nevěrná manželka, pokud chodí po ulicích hlídky a dávají výprask ženám, které se chovají příliš vyzývavě,
Z dlouhodobého hlediska není možné, aby spolu žily v jednom státním útvaru v klidu a míru dva živly tak rozdílné, jako je oheň a voda.
Leda bychom my přijali islám. I k tomu může dojít. A možná i dojde. Ale to také není multikulturalismus.
Řekla německá kancléřka Angela Merkelová v roce 2010: „Pokus vybudovat multikulturní společnost a žít spolu bok po boku a těšit se jeden z druhého selhal, kompletně selhal.“
Multikulturalismus je chiméra kde vítěz bude brát vše.
Našich předci umírali s mečem v ruce, aby se nemuseli evropsky integrovat pod praporcem německých císařů. Neví ani o husitech, kteří se postavili proti celému křesťanskému světu. Po třicetileté válce nesnil český národ o panevropanství, ale zápasil o právo na svůj jazyk a kulturu.
Hnutí Panevropan vyhlásil v roce 1922 ve Vídni hrabě (ale také doktor filozofie) Richard Mikuláš Coudenhove-Kalgeri. Zemřel v Rakousku v roce 1972. A pro úplnost, rodový titul Coudenhove patřil ve středověku brabantskému šlechtickému rodu, který jej získal za účast v první křížové výpravě.
Panevropská unie existuje dosud, jejím předsedou byl v letech 1973 až 2004 Oto Habsburský.
Toto nejstarší hnutí za integraci Evropy prosazuje konzervativní křesťanské zásady a staví se proti ateismu, nihilismu a konzumnímu způsobu života.
Jinými slovy prosazuje šíření křesťanství a demokracie i za cenu křížového tažení.
Obě hnutí se kvůli politickým rozmíškám v roce 1965 rozešla. V té době se volil francouzský prezident a Evropské hnutí podpořilo socialistu Françoise Mitterranda, zatímco Panevropská unie se postavila za Charlese de Gaulla.
To, co je postaveno na špatných základech, vydržet nemůže. Panevropanství, pokud se nadřazuje nad přirozená práva národů na sebeurčení, je chimérou.
Migrant spotřebuje podle místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse za 5 let téměř sedm milionů.
Neumím si představit, že bych utekl a nechal doma rodinu a rodiče, aby je režim, před nímž utíkám, potrestal.
Jiní zůstávají ve své vlasti, snaží se přežít a považují za svou úlohu tragickou domácí situaci změnit.
Ti, kdo dnes přicházejí na evropský kontinent, nemají pocit sounáležitosti se zdejším kulturním dědictvím, ani ho mít nechtějí.
Výzkum druhé generace Vietnamců u nás prokázal vysokou míru adaptability, mnozí přijímají zcela běžně za své naše životní a kulturní hodnoty.
V roce 1722 přišly první rodiny na panství hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa a založily zde osadu Herrnhut (Ochranov).
Je proto třeba striktně odlišovat běžnou mobilitu od stěhování národů. Základní rozdíl tkví nejen v tom, že první se děje cestami zákonnými, zatímco druhé jednoznačně porušuje zákonné normy a většinou se prosazuje násilím.
Už nejméně dvě generace se do západní Evropy infiltrují muslimští přistěhovalci.
Přichází z prostředí, které je naprosto odlišné od našeho – ctí islám, má jiné představy o společenském postavení mužů, žen a dětí, váží si jiných životních, společenských a kulturních hodnot, má odlišný názor na morálku a zcela jiné politické představy.
Tihle migranti druhé vlny (od sedmdesátých let do konce 20. století) začali vytvářet uzavřené komunity, v nichž žili podle stejných vzorců jako ve své rodné zemi.
Ve velkých západoevropských městech začaly růst muslimské enklávy, které ztrácely charakter evropských sídel a získávaly tvář arabských a tureckých předměstí.
Jejich cílem se stalo vytvořit tu muslimský svět, v němž však budou mít výhody evropských obyvatel. Naše představy o multikulturním sžívání rozhodně nikdy nepochopili, nerespektovali a nikdy respektovat nebudou.
Nyní začala třetí vlna migrace, masová, nekontrolovaná a probíhající často násilnými způsoby.
Většina příchozích nenabízí žádnou práci, kterou by se mohla na domácím trhu uplatnit. Ti lidé nepřicházejí s představou, že chtějí pracovat
Utíkají do Německa, kde dostanou dávky vyšší, většina běženců, kteří v posledním roce přišli do Evropy, nehledá práci, chce jen, abychom je živili.
Neodehrává se vojenskou cestou (zatím), její představitelé však zcela pohrdají našimi zákony a bezpečnostními pravidly
Je třeba pojmenovat skutečnou podobu současné migrace a definovat její rozdíly od starších migračních vln.
Proč projev ryzího vlastenectví označovat za xenofobii?
Při příležitosti 150. výročí sjednocení Itálie se v Římě hrála opera Guiseppe Verdiho Nabucco „Och má země, tak krásná a ztracená.“
Dirigent Riccardo Muti zastavil představení, obrátil se na premiéra a hlasitě oznámil: „Jsem Ital. Cestuji po celém světě a teď se stydím za to, co se děje v mé zemi,
Pokud budeme takto pokračovat v přijímání islámu, zničíme kulturu, která tvoří historický základ Itálie.
V minulosti bylo takovou ideologií náboženství. V zemích, kde dnes vliv náboženství mizí, je to demokracie, která sice nemá boha a nenabízí posmrtný život, ale jinak je to víra se vším všudy.
Lidé kteří zbytečně zahynuli v zájmu mocných. A pláču i nad tisíci amerických chlapců, kteří položili své životy za pofidérní ideu amerických národních zájmů. Protože pokud nebudeme plakat i nad těmito mrtvými, náš pláč nebude upřímný. Jozef Banáš, slovenský spisovatel
Kristus přišel s myšlenkou, že máme milovat své bližní bez výjimky. Něco takového v jiných náboženstvích nenajdeme.
Judaismus je naproti tomu náboženstvím vyvolených – synů Davidových. Pouze oni jsou Bohem milováni.
V islámu existuje několik směrů (rozdíl mezi sunnity, šíity a súfismem je rozhodně větší než mezi katolíky, protestanty a pravoslavnými).
islám není náboženstvím, které chce svět spasit, chce ho jen programově obrátit na víru Mohammedovu. Tak tomu bylo od jeho zrodu a platí to dosud.
Křesťanem je ten, kdo přijme víru v Ježíše Krista, ale islám (samozřejmě hodně zjednodušeně) požaduje bezpodmínečné podrobení se Alláhovi; slovo muslim znamená v překladu „ten, kdo se podřizuje“ (Bohu). Na rozdíl od křesťanství a judaismu se věřící musí řídit bez výhrad Alláhovou vůlí. Základním rysem sociální psychologie islámských zemí je proto fatalismus.
Na světě nevítězí láska a pravda, ale vůle Alláhova, stačí se jí neprotivit. A samozřejmě šířit ji všemi možnými prostředky,
Země, které mají jinou náboženskou minulost budou naše chování vždycky chápat nikoli jako naši velikost, ale slabost.
Šíření víry, ať je to křesťanství, judaismus, islám nebo demokracie, je jen ideologickou zástěrkou pro prosazování mocenských zájmů.
Bylo by fatální zradou podporovat cizí náboženské systémy, které jednají proti naší ateisticko-křesťanské víře.
Nemusíme souhlasit se všemi postoji současné demokratické společnosti, ale je to systém, ve kterém jsme vyrostli,
Nikdo zatím na tuhle otázku odpověď nenašel a podle mne ji ani najít nejde, protože oheň s vodou nespojíte.
Evropa se propadá do chaosu a blíží se politická, sociální i hospodářská katastrofa hrozivých rozměrů, srovnatelná skutečně jen s pádem starověkého Říma. Tou katastrofou je příliv migrantů.
Správným termínem, jde o stěhování národů, o násilný akt, jemuž se nedokážeme bránit.
Napadení se nemusí odehrávat jen se zbraní.
Chudší se samozřejmě obohacují na úkor bohatších i v rámci jedné společnosti, tj. vyvlastňování v rámci ideologie.
Germáni ve starověku útočili na římskou říši několik století, ale teprve když Řím ztratil vůli se bránit, zaplavili jeho území.
Když Maurové ztratili odhodlání bojovat, vyhnali je chudí křesťanští rytíři a založili Španělsko. Stejně tak padla mocná a bohatá Byzance ve chvíli, kdy se pro intriky na císařském dvoře, rozkošnictví a lenost nebyla ochotna bránit chudším nájezdníkům
Důsledek naší slabosti. Jsme bohatí, ale nedokážeme svůj majetek hájit. To logicky znamená, že se o něj buď rozdělíme, nebo nám ho vezmou.
V každém případě se musíme smířit s tím, že zchudneme.
Naše současná slabost není způsobena nedostatkem mocenských nástrojů, jimiž bychom expanzi odrazili, ale degenerací našich vlastních myslí. Máme prostředky, jak se bránit, ale nejsme ochotní po nich sáhnout.
Každá ideologie, která potlačovala individualitu a prosazovala kolektivnost, zkrachovala.
Dovolili jsme, aby se z práv menšin udělalo náboženství. Lidská práva už nejsou systémem, jímž by se řídil život většiny, ale tříští nepřehledných práv minoritních skupinek, prosazovaných často v rozporu s potřebami a normami většinové společnosti.
A jsme u podstaty problému, proč nejsme schopni čelit migrantské krizi.
Naivní představy o tom, že naprosto všichni mají právo na vše, co se na tomto světě nachází, aniž by se o to zasloužili. A my, úspěšnější a bohatší, jsme povinni jim to dávat.
Tehdy, tváří v tvář počínající migrantské vlně, řešil Brusel, jak rovné mají být banány. Finanční prostředky se utrácely za cyklostezky, centra pro nepřizpůsobivé, alternativní kulturní projekty a kdo ví, za co ještě. Na blížící se nebezpečí nešlo ani euro
Když se v roce 1995 migranti ze severní Afriky pokoušeli proniknout na území Ceuty a Melilly (španělské enklávy v Maroku) a odtud dál do Evropské unie, postavilo zde Španělsko dva pásy plotů, jištěné hlásiči pohybu a infračervenými kamerami. Amnesty International a Lékaři bez hranic tehdy pranýřovali španělskou vládu,
Jsme to my, kdo je sem pozval. A pokud ne přímo (jako kancléřka Merkelová), pak tím, že politici, média a lidsko-právní organizace hlásají, co všechno jsme povinni pro běžence dělat. Tyhle bludy dávají běžencům křídla.
Navíc je to zlatý důl pro převaděče a mafie, které na běženectví vydělávají nehorázné peníze.
To my jsme dali současným běžencům naději. Umožnili jsme jim věřit, že se u nás budou mít lépe, že je přijmeme s otevřenou náručí, že tu najdou druhý domov. Ovšem to vše je lež.
Většina z nich nic neumí, nemá pracovní návyky a není zvyklá a ani ochotná dřít tak, jak pracujeme my. Vrátí se tedy ke svému chudému životu, ale v cizím a nepřátelském prostředí. Budou zklamaní, začnou nás nenávidět,
Generál říká, že bude bojovat, dokud nepadne jeho poslední voják. :-)
Všichni, kteří tu migranty vítají, si musí uvědomit, že jejich asimilace (která se stejně nepovede), se bude konat na úkor peněz, které by mohly jít na důchody, mzdy, zdravotnictví, školství, kulturu a dopravu.
že jeden migrant nás bude stát minimálně půl milionu euro.
Jak v mase milionu lidí, z nichž většina nemá doklady a lže, najdete ty, kdo opravdu pomoc potřebují?
Politické elity diskutují, jak je rozdělit, kam je přesunout, koho přijmeme a koho ne, a komu zaplatíme, aby si někoho vzal zpět.
Politické elity se chovají jako pokrytečtí zbabělci, kteří nejsou schopni hájit vlastní národy, hájí jen své dobře placené posty.
Obávám se, až budou za sto let psát historici dějiny našich časů, že dopadneme katastrofálně.
Skutečný Anthony Fauci (Robert F. Kennedy jr.)
Ivermektin pro prevenci a léčbu COVIDu-19 - studie ukázaly přibližně 50% snížení rizika hospitalizace a 75% snížení rizika úmrtí.
pokud by ivermektin a hydroxychlorochin byly prohlášeny za účinnou léčbu covidu, zneplatnilo by to vakcínu. Vakcíny by nemohly získat nouzové schválení.
Potlačování včasné léčby prostřednictvím tisku a různých vládních institucí, včetně FDA, je zločin. Máme značnou, zbytečnou zátěž ztrátami na životech kvůli zadržování včasné léčby, včetně léčby hydroxychlorochinem a ivermektinem. Způsobilo to zbytečná lidská úmrtí.
Joe Rogan, který onemocněl covidem, říká, že užíval odčervovací přípravek pro hospodářská zvířata ivermektin.
Společnost, která ho vymyslela, na něm nemůže vydělávat, protože teď ho může vyrábět kdokoli. Museli ho démonizovat, protože je levný. Nikdo na něm nemůže vydělat.
spolehlivost médií je na historickém minimu. Měli byste hledat zdroje, které jsou mimo tento matrix zrady, protože jsou tam proto, aby přijímaly peníze z reklamy a lobbingu od zavedených korporátních zdrojů,
CDC s touto pandemií naprosto manipuluje, a to od prvního dne. Jedním z příkladů je test, který používají k diagnostice případu nebo někoho, kdo je nakažen virem. Jedná se o test PCR.
Jediné, co vládě slouží k tomu, aby z lidí udělala otroky, je strach.
Dříve byl hydroxychlorochin ve Francii dostupný bez receptu, pak ho cenzurovali a umlčeli. A lék přestal být volně dostupný.
v Zambii, je hydroxychlorochin volně prodejný. A přesto zmizel z regálů, že někdo přišel a skoupil všechny léky. Hydroxychlorochin v Africe je antimalarikum, používá se na malárii. Říká se mu „Neděle, neděle“, protože se bere jednou týdně. V těch zemích je to v podstatě jako vitamín, a přesto najednou zmizel ze všech regálů.
Jméno Moderna kombinuje slova ´modifikovat´a ´RNA´.
Zuckerberg: Jsem opatrný, protože nevíme, jaké jsou dlouhodobé vedlejší účinky toho, že se v podstatě modifikuje DNA a RNA lidí, aby se v DNA a RNA člověka přímo zakódovala schopnost produkovat tyto protilátky, a zda to nezpůsobuje další mutace nebo jiná rizika.
Facebook říká, že odstraní jakýkoli obsah, který tvrdí, že vakcína COVID-19 mění lidskou DNA.
Dr. Fauci spolupracoval s Markem Zuckerbergem, existovaly mezi nimi e-maily. A to je naprostý konflikt, protože Facebook do vakcín investuje. Google investuje do vakcín. Jsou ve střetu zájmů. Microsoft vyrábí vakcinační pasy. Jde proti každému, kdo mluví o přírodních prostředcích nebo o imunitním systému
Investoval jste 10 miliard dolarů do očkování a spočítal jste si návratnost těchto investic? B. Gates: Návratnost byla více než 20 ku jedné.
máme tu lišku, která hlídá kurník, protože máme FDA, která monitoruje stížnosti na vakcíny, které prodává především CDC.
česnekovo-citronový olivový olej je dobré pít každý den, pokud chcete posílit imunitu.
Je to jako čekání na Godota. Godot nikdy nemusí přijít.
Odhaduje se, že v USA je nakaženo HIV asi milion lidí, měl podezření, že ho zabíjí právě AZT, a ne infekce HIV. On i Noory byli zdraví, dokud nezačali brát AZT.
Pokud jsou všechny děti očkovány, stávají se z nich většinou doživotní zákazníci s astmatem, alergiemi, ekzémy, ADD, ADHD, inzulínově závislou cukrovkou, tyto nemoci u zdravých neočkovaných dětí nevidíte.
Ty, které dostaly tuto vakcínu, měly 1135% větší šanci, že dostanou následnou diagnózu autismu než děti, které nebyly očkovány.
Farmaceutickým společnostem dochází patenty, protože doba platnosti patentů je 20 až 22 let. Nelíbí se jim ivermektin nebo hydroxychlorochin, protože z nich nezískávají licenční poplatky.
Byl jsem šokován, když jsem viděl takovou úroveň cenzury a kontroly, kterou farmaceutický průmysl vykonává nad americkými médii.
Veřejně jste říkal, že na tyto vakcíny existují bezpečnostní studie před získáním licence. A on řekl, že žádné nejsou.
Politici jsou z velké části zkorumpovaní. Střet zájmů týkající se WHO a Big Pharma nemůže být jasnější.
Je velké množství lidí, kteří se probudili a odmítli si vzít další injekce.
Všem říkám, aby jedli bio stravu, drželi se dál od glyfosátu, chodili na sluníčko, dbali na vysoký obsah vitaminu D. Jezte ovoce, abyste měli vitamín C. Ujistěte se, že máte potraviny, které obsahují zinek. A pak existují i doplňky jako N-acetylcystein nebo lipozomální glutathion.
Náš web je FLCCC.net. Poskytujeme nekonfliktní odborná hodnocení vyvíjejících se údajů kolem více léčebných postupů, které mají více fází. Zejména během covidu jsme byli legitimní a doufejme, že užitečný zdroj pro lidi.
Jsme pod útokem globalistických zájmů a korporátních mocností,
Za svobodu budeme bojovat tak dlouho, dokud nebudou schopni bojovat sami. Jste v přední linii proti totalitě. Dnes jim říkáme: Nevezmete nám svobodu, neotrávíte naše děti. Budeme požadovat zpět naši demokracii. Všem vám moc děkuji za to, že bojujete.
Regulační agentury skrze celou řadu různých dobře zdokumentovaných sil jsou nevyhnutelně zmocněny a transformovány do loutek průmyslu, který mají regulovat.
Jsou výdělečné, protože jsou zproštěni zodpovědnosti za škody. Největší marže v každém jiném léku jde na platby poškozeným lidem. Každý lék poškozuje nějakou podskupinu.
Nemůžete je žalovat. To samo o sobě udělalo vakcíny pro farmu nesmírně výdělečné. Víme, že vakcíny nezabraňují přenosu. Nemohou tudíž ukončit pandemii
Takže jsme začínali na třech vakcínách, které jsem ještě zažil jako dítě, a přešli na 17 vakcín, které jsou v podstatě povinné… technicky jsou „doporučované“, ale v mnoha státech USA si nemůžete užívat svých svobod bez těchto vakcín. Vaše děti bez nich nemůžou chodit do školy, atd. A 72 dávek 16 vakcín je nyní povinných pro děti od narození do doby, kdy jim je 18 let.
Míra autismu vzrostla z jednoho na 10 tisíc v mé generaci na jednoho z 34 dnes.
Jakmile se zavedou vakcinační pasy, ty svobody už nebudou svobody, ale výsady. Budou to výsady závislé na vaší poslušnosti vůči v podstatě neomezenému množství diktátů a příkazů, často od nezvolených autorit. Mohli jste nasednout na letadlo a letět kamkoliv, kde jste chtěli, aniž byste byli sledováni nebo trasováni. Měli jste ve svém životě spoustu svobody.
Nikdo se z totality nevymanil tím, že poslouchal, čím více budete poslouchat tím horší to bude.
Práce vlády je vyvolat v lidech strach, a pokud je dokážete ve strachu udržet, můžete je přesvědčit, aby udělali cokoliv, co chcete, a stanou se z nich ovce.”
Využili strach k vytváření zdůvodnění pro zavádění všech těchto omezení osobních svobod
Naomi Klein napsal „Disaster Capitalism” https://legacy.blisty.cz/art/27938.html
Velké korporace, bohatí plutokratové a oligarchové, bohaté rodiny a jedinci, využívají krize, aby přesunuli bohatství nahoru ke zničení střední třídy v těch zemích a uvalili totalitní vládu.
zákony, které dělají bohaté lidi bohatšími a dávají korporacím ještě více moci nad jejich životy, které omezují demokracii a občanská práva.
První občanské právo, u kterého začnou, je svoboda projevu. Potřebují uvalit cenzuru,
Korporace může lhát, a tajit informace, pokud v demokracii není žádná transparentnost, není to žádná demokracie.
Chceme vedení, ale nechceme šikanu. Jsme schopní poznat rozdíl mezi šikanou a vedením.
vládu, která vás nešpehuje a neshromažďuje vaše informace.
Proč utrácíme 18 miliard dolarů za vakcíny, a pouze 1,4 miliardy dolarů za léky?
Je spousta dalších otázek, na které v demokracii máme právo, aby byly zodpovězeny, aniž bychom byli označováni za konspirační teoretiky.
Jsou otázky, na které nedokážou odpovědět. „Proč bohatnete?” „A proč my chudneme?”
V minulosti jsme zažili spoustu pandemií. V roce 1969 jsme měli pandemii hongkongské chřipky, která v USA zabila 100 tisíc lidí. To odpovídá 200 tisícům lidí dneska.
To je stejné množství lidí, které zabil koronavirus. Měli jsme tehdy lockdown? Ne. Nosili jsme roušky? Ne. Jeli jsme na Woodstock.
Každý rok nám umírá 1,6 milionů lidí na tuberkulózu. Tuberkulóza má vakcínu. A vakcína stojí kolem 3 dolarů
Nepřítel jsou velké technologické firmy, datové firmy, ropné firmy, farmaceutické firmy, medicínský kartel, vládní totalitní prvky, které se nás snaží utlačovat,
Poslední věc, kterou všichni z nás musí udělat, je to, že musíme být dobře informovaní.
Je to bitva za záchranu demokracie, lidské svobody a důstojnosti před tímto totalitním kartelem, který se nás snaží současně v každé zemi na světě okrást o práva.
