Začiatky českej a slovenskej emigrácie do USA
Na odjezd lodi bylo třeba čekat někdy několik týdnů. To ovšem podstatně zdražovalo cestu do zámoří, za niž se platilo 80-100 zlatých za osobu. Cestovné se muselo platit ve stříbře. Z papírových rakouských peněz, které ztrácely kredit ve světě, byla velká, patnáctiprocentní až dvacetiprocentní srážka.
Každý se musel stravovat sám. Jen bohatší si mohli zaopatřit kajutu a stravu na lodi.
Za příznivého počasí trvala cesta na parníku 27 až 34 dní, na plachetnici 2 až 3 měsíce.
Vystěhovalecké lodi přistávaly pravidelně v New Yorku, některé směřovaly na Quebec nebo do Mexického zálivu na Houston.
Cena panenské půdy byla neobyčejně výhodná, a tak se uprostřed nedotčeného pralesa mohly vytvářet první farmářské kolonie.
Dle starých výměr českých jest jeden akr 0.7029 vídeňského jitra aneb 1.4058 českých korců, počítáme-li dva korce na jedno jitro.
640 akrů tvoří jednu čtverečnou míli
Řada českých lidí se tak usadila na západním pobřeží Michiganského jezera a vytvořila tam první roztroušené farmy v okolí dnešního města Racine.
Jednotkou v americké měně jest dolar, kterýž má hodnotu 4 K. 94
Průměrná rozloha jednotlivých farem byla 146 akrů, cena $10 až $20 akr,
Většina amerických farmářů, zvláště ve státech západních, obdělává farmu 160-akrovou,
to obdělává hlavně sám, s pomocí rodiny. Kdo obdělává pouze 80 akrů, to již jest menší nežli obyčejný farmář.
obyčejně dostává mzdu nebo službu 150 až 200 dolarů ročně ku stravě a to stravě dobré,
čtyřměsíční práce na poli od ledna až do května zaopatří na celý rok hojnost k živobytí;
V Nebrasce je českých přistěhovalců nad 1.5 procenta všeho obyvatelstva a počítáme-li všechny osoby českého rodu a původu, obnáší to as 4 procenta.
pozůstává ze třech článků, totiž: před žádným se nechlubiti s penězi, ničeho žádnému nevěřiti a nikomu nikdy nic nepůjčovati, přestoupí-li kdo jeden kdy z těchto třech článků, jest nešťastný.
Každá čtvrť drží 160 akrů či jiter (akr má 1125 čtverečných rak. sáhů), a tím samým má každá sekce 640 akrů.
Akr půdy rovná se 40,4 aru, to znamená, že jeden kolonizační hospodářský objekt měl skoro 65 ha veškeré půdy.
Mezi obětmi i zde byli Češi, a to pravděpodobně na obou stranách. Jejich počet nakonec činil čtyři mrtvé dělníky, sedm mrtvých policistů a na 150 vážně raněných.
Proces, který byl pak inscenován proti A. R. Parsonsovi, roku 1879 kandidovanému socialisty na úřad presidenta Spojených států, S. J. Fieldenovi, E. Schwabovi, A. Fischerovi, G. Egarovi, L. Linggovi a O. Neebeovi,
byli v procesu, jehož výsledek byl předem jasný, odsouzeni k smrti.
Jeden z obžalovaných spáchal ve vězení za záhadných okolností sebevraždu, čtyři byli 11. listopadu 1887 pověšeni. Zbývající byli amnestováni v červnu 1893 guvernérem J. P. Altgeldem,
Češi v Americe (Ivan Dubovický;David Kraft;Milena Secká)
střediskem zůstalo město Bethlehem, kde vyrostla vysoká škola (Moravian College),
Jan Nepomuk Neumann z Prachatic (1811 – 1860), čtvrtý biskup Filadelfie, roku 1969 prohlášený za svátého, jeden ze sedmi českých světců.
(cena za lodní lístek odpovídala zhruba ročnímu platu čeledína nebo služky). U chudších vrstev odcházel obvykle jen jeden člen rodiny, otec nebo nejstarší syn.
Značné procento českých vystěhovalců tvořili i mladí muži, kteří se nelegálním útěkem do Ameriky vyhnuli vojenské službě.
Možnost získání levných a na české poměry rozsáhlých pozemků stojí za zvláštní pozornost. Češi totiž patřili mezi několik málo přistěhovaleckých skupin, pro které se levná půda stala hlavním magnetem přistěhovalectví.
Základní velikost farem, tzv. domovin (homestead) se pohybovala od 32 do 65 hektarů, takže jednotlivé farmy byly od sebe vzdáleny i několik kilometrů.
Vojta Beneš (1878 – 1950), starší bratr pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše. Pro české děti v Americe sepsal několik učebnic.
nejvýznamnější středisko Čechů město St. Louis. Proto se zde už počátkem padesátých let zformovala katolická osada sv. Jana Nepomuckého,
Statistiky uvádějí, že v celé 2.polovině 19. století emigrovalo do USA 210 000 osob z Čech, přičemž zhruba do r. 1880 převažovalo osídlování zemědělské, především do států Nebraska, lowa a Texas.
Prvním českým měsíčníkem tištěným v angličtině byl Bohemian Voice (Omaha, Nebraska 1892).
Krajané v Americe často zasílali český tisk do staré vlasti svým příbuzným
Čermák: Dějiny občanské války s připojením zkušeností českých vojínů
https://archive.org/details/diejinyobicanskbe00cermrich/page/8/mode/2up
Velmi brzy začali např. slavit svátek 4. července a ostatní americké svátky.
Deska byla přestěhována do prostor České národní budovy na Manhattanu.
Anton Vaverka (? – 1937) se stal prvním českým hercem, který si zahrál v americkém filmu.
Kromě ní téměř 2500 Čechů a Slováků odešlo dobrovolně do československých legií na západní frontě.
František Lůtzow - Jeho díla dodnes patří k nejlepším pramenům poznání života Čechů v USA.
Thomas Čapek (1861 – 1950), rodák z
Charlesova dcera Frances Crane byla krátce provdána za Jana Masaryka.
finanční částkou na postavení pomníku T. G. Masaryka ve Washingtonu, DC v září 2002.
dceru Josephine Crane si zvolil za model pro několik svých plakátů a obrazů.
postavení pomníku Woodrow Wilsona v Praze v roce 1928, jehož autorem byl Albín Polášek.
sarkastickým „Průvodcem Prahou.“. Na jeho tvorbě se autorsky podílela Vlasta A. Vrázová, dcera E. S. Vráze a neúnavná „organizátorka“ Národní rady, která rovněž po mnoho let vydávala její Zpravodaj ČSNRA a stala se pojítkem mezi krajany a exilem. Ilustrace k Průvodci vytvořil Bohuslav Horák, manžel Milady Horákové, první ženy odsouzené v Československu v politických procesech k trestu
Česká Amerika: Chicago (Jaroslav Kříž)
Po roce 1900 zde totiž žilo více než sto tisíc Čechů, Chicago v této době bylo dokonce považováno za třetí největší české město (po Praze a Vídni)
Marek Vlha ve své vynikající práci Mezi starou vlastí a Amerikou.
levně získat vlastní půdu, popřípadě najít dobře placenou práci ve velkých městech
Hromadnou migraci z našeho území zapříčinil zejména nedostatek pracovních příležitostí,
Proto do zámoří odcházeli nejčastěji mladí lidi v produktivním
Podle oficiálních statistik se v letech 1848–1918 vystěhovalo z českých zemí přes 1,2 milionu osob a přes 350 tisíc z nich odešlo do USA.
U chudších vrstev odcházeli zejména otec či starší syn, a když v Americe našetřili finance, zaplatili své rodině přepravu přes oceán.
Změna nastala po revolučním roce 1848, neboť díky zrušení poddanství a robotní povinnosti
začal rozvíjet český spolkový život (zejména Slovanská lípa a Sokol) a vznikly také první české noviny v Chicagu (týdeníky Katolické noviny a Pokrok).
Roku 1871 zde osadníci postavili kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Knězem se stal Vilém Čoka (1840–1902), který kvůli tomu přijel do Ameriky.174 Ten v Chicagu působil do roku 1885, poté odešel k české komunitě v nebraské Omaze.
Plzni byla také značná komunita českých a slovenských židů. Roku 1893 si postavili synagogu v lokalitě 20. ulice a Ashland Avenue.
o třináct let poté přibyl chrám blahoslavené Anežky České.210 Při kostele fungovala katolická škola.211 I tato církevní stavba je dnes v držení mexického etnika.
Většina uvedených kostelů byla nejprve postavena ze dřeva, a až když osady našetřily finance, vystavěly chrámy kamenné.
Od sedmdesátých let 19. století se stále více osob českého původu k žádné církvi nehlásilo, a hnutí svobodomyslných tak získávalo stále větší vliv: byli velmi aktivní ve spolkovém životě české komunity, financovali výstavbu svobodomyslných škol a několika českých památníků.
Všechny tyto prostory jsou v současnosti v držení mexické komunity, která je velice bigotní a kostel využívá k jeho prvotní funkci.
Výsledek byl hrozivý: na 30 mrtvých mužů a přes 200 zraněných osob
V Chicagu, ve čtvrti Plzeň, vygradovala dne 26. června 1877 demonstrace dělníků až v krvavou srážku s armádou.
1. května 1886, kdy stávkovalo 40 tisíc chicagských dělníků (mezi nimi několik tisíc Čechů).
Podomácku vyrobená bomba byla hozena směrem k postupujícím policistům. Po výbuchu policisté zpanikařili a začali střílet do davu civilistů. Sedm policistů a mnoho civilistů bylo smrtelně raněno. V následném soudním řízení bylo obviněno osm anarchistů. Všichni byli odsouzeni,
Další dělnické demonstrace, jež skončily krvavě, proběhly v Chicagu v letech 1894 a 1905.
dělníků z Pullmanovy fabriky268 10. července 1894 došlo ke střetu a policie ve spolupráci s armádou sáhla po zbraních, přičemž zemřelo 34 osob. Během dubna a července 1905 proběhla v Chicagu série nepokojů. Stávka skončila 21 mrtvými dělníky.
tiskárna Augusta Geringera (1842–1930)
Čítanka nabyla mezi krajany v USA takové obliby, že na počátku dvacátých let 20. století dosáhla již dvaceti vydání.
Nová anglická mluvnice aneb vůdce k nabytí zběhlosti v anglickém mluvení, čtení a psaní v čase nejkratším.
Největší obliby patrně dosáhla českoamerická kuchařka Emanuela Perseina-Beránka.
konkurenci představovala od osmdesátých let tiskárna českých benediktinů v městečku Lisle nedaleko Chicaga.
cestovatele Enriquea Stanka Vráze (snad 1860–1932)
První zde uvedené představení byl Klicperův Valdek.
Mezi nejznámější svobodomyslné organizace patřila Jednota řádů česko-slovanských podporujících spolků
která měla rok před první světovou válkou skoro 25 tisíc registrovaných členů ve 182 spolcích.
největší co do počtu členů byla již zmíněná svobodomyslná Jednota Č. S. P. S., která dokonce vlastnila dvě budovy přímo v Chicagu.
Ludvíkova divadelní společnost, která se stala prvním stálým českým divadlem v Americe.431 V Chicagu hrála poprvé 30. dubna 1893, a to Kolárovu hru Královna Barbora.
Divadlo v chicagské čtvrti Plzeň, v němž „ludvíkovci“ vystupovali, neslo název Thalia Hall a bylo součástí kavárny Čechoameričana Jana Duška.432 Zde se divadelní společnost usadila; jednalo se také o první stálé chicagské divadlo, které nehrálo v anglickém jazyce.433
Po smrti Františka Ludvíka (1843–1910) vedla podnik jeho choť Bohumila (1855–1932) a později syn František (1876–1939).
Specifickým spolkem byl Independent Order of Odd Fellows, který byl mezi Čechy znám pod zkratkou I. O. O. F. Tento spolek fungoval na způsob zednářské lože.
Češi se rozhodli založit i české lóže, v nichž byl důležitý vlastenecký prvek.
Proto velmi brzy vznikly v Chicagu české lóže s názvy Palacký, Praha, Plzeň, Komenský, Karel Havlíček atp.
lóže Odd Fellows a Rebekah si nechaly roku 1937 postavit žulový pomník jako poctu všem svým členům na Českém národním hřbitově.
této době zde ještě nebyli Češi bez vyznání,455 neboť Všeobecný občanský zákoník platící v Rakousku, a tedy v českých zemích, něco takového až do roku 1868 nepřipouštěl,
Až o desetiletí později přibylo osob evangelického vyznání a zejména Čechů bez vyznání, tzv. svobodomyslných.
roku 1920 a nemile ho překvapila nevraživost krajanských táborů mezi sebou.
Založení hřbitova bylo výsledkem rozporu mezi katolíky a svobodomyslnými, který se týkal pohřbívání nekatolíků na katolických hřbitovech.
Benediktínský řád zde postavil také sirotčinec svatého Josefa a vlastní tiskárnu.
Odkaz tohoto řádu je v Lisle stále patrný, neboť zde funguje jejich soukromá univerzita.
Učebnice psal většinou František Boleslav Zdrůbek a vydával je August Geringer v redakci Svornosti.
Oba byli významní představitelé svobodomyslného proudu v Chicagu.
dnes představuje především škola T. G. Masaryka (T. G. Masaryk Czech School) v Ciceru
Náboženským a kulturním střediskem je Česká katolická misie sv. Cyrila a Metoděje (Czech Catholic Mission of Sts. Cyril and Methodius) v Brookfieldu,
Divadlo Bohemia, které vzniklo za účelem propagace české a slovenské kultury v Chicagu,
https://pdfknihy.maxzone.eu/historie7.html
6. listopadu 1914 bylo krematorium otevřeno.
spojení kaple, kolumbária a krematoria je v rámci Chicaga naprosto unikátní.
Havárie výletního parníku Eastland se totiž razantním způsobem propsala i do historie české komunity.
na paměť 50. výročí Českého národního hřbitova, byla postavena socha Matky před kolumbáriem. Autorem je českoamerický sochař Albín Polášek (1879–1965).
odhalení pomníku na Českém národním hřbitově, tentokrát se jednalo o veterány občanské války.
pod postavou vojáka americké Unie, kde je vytesáno „PRO NOVOU VLAST“. Na podstavci je pak deska, která nese dedikaci „Českým rekům 1861–1865“. Vedle pomníku je ještě pamětní deska, kde je uvedeno 18 českých osob, které jsou pohřbeny na Českém národním hřbitově a zúčastnily se americké občanské války.
Josefa „Pepička“ Šajnostová byla unesena roku 1888 v Nebrasce ve věku pouhých dvou let a nalezena až po 18 letech v Chicagu,
roce 1940, tedy již během druhé světové války, proběhlo v USA sčítání lidu. K československému původu se přihlásilo něco málo přes jeden milion osob.Česká Amerika: Chicago (Jaroslav Kříž)
Památník Ludvíkovy divadelní společnosti, Chicago 1918.
MISSLER, Ferdinand, Spolehlivý rádce pro cestovatele do Ameriky, Brémy
