Mám, co jsem si zasloužil (Karel Kaplan)
Zpráva o zavraždění generálního tajemníka vyšla poprvé v nakladatelství Mladá Fronta v roce 1992.
Začalo to v Rumunsku, následovalo Polsko.
Gomułku a jeho druhy propustili ze čtyřleté vyšetřovací vazby.
Proces s pěti vysokými funkcionáři KS Albánie https://cs.wikipedia … rg/wiki/Koči_Dzodze
10. června byl Dzodze odsouzen k trestu smrti a druhý den popraven.
Proces s Trajčo Kostovem a dalšími devíti bulharskými vysokými stranickými funkcionáři.
https://cs.wikipedia … /wiki/Trajčo_Kostov Trajčo Kostov – trest smrti, Ivan Stelanov, Nikola Pavlov, Nikola Načev, Ivan Tutev – doživotní vězení, Boris Christov, Conju Gončev, Blagoj Panzov – patnáct let, Vasil lvanovski – dvanáct let, Ilja Balajcalijev – osm let těžkého žaláře.
V roce 1956 byli všichni rehabilitováni.
Maďarsko https://cs.wikipedia … g/wiki/László_Rajk
Proces s N. Fieldem se však nikdy nekonal a v říjnu 1954 byl i se ženou a bratrem propuštěn na svobodu.
24. září vynesl soud rozsudek, který zněl: Rajk, Szónyi, Szalai trest smrti (16. října se konala poprava); Brankov, Justus doživotní vězení, Ognyenovics devět let žaláře, Pálffy a Korondy byli předány vojenskému soudu a spolu s podplukovníkem D. Némethem a podplukovníkem O. Horváthem 21. října odsouzeni k trestu smrti a za čtyři dny nato popraveni.
Vlasta Veselá 4. 6. 1950 spáchala ve vězení sebevraždu.) https://cs.wikipedia … /wiki/Vlasta_Veselá
https://cs.wikipedia … rg/wiki/Karel_Šváb Šváb, neboť na něho jako na bratra Marie Švermové padl stín podezření
vymysleli jeho cíl: odstranit Slánského z funkce generálního tajemníka a nahradit ho Švermovou.
Podle první verze měla „skupina Švermová-Šling“ odstranit Slánského, podle druhé stál Slánský v čele spiknutí.
fotografie užitá ve filmu Kořeny zla (2008) https://www.csfd.cz/ … ots-of-evil/recenze/
výpovědi odvolala, další „doznání“ odmítla a nepodepsala protokoly. Z komunistických funkcionářů to byla například Jarmila Taussigová, Gustáv Husák a Josef Smrkovský.
Slánský připomínal si osud svých rodičů, bratrů Josefa a Zdeňka, které nacisté zavraždili.
ze čtrnácti obžalovaných bylo jedenáct židovského původu,
Gottwald navrhl „jedenáct špagátů“ a Hajdů, Londonovi a Löblovi doživotí.
Jedenáct jich žádalo prezidenta republiky o milost.
Všichni kromě Slánského napsali poslední dopisy; Clementis, Reicin, Simone, Šling a Šváb rodině a Gottwaldovi; Frank, Margolius rodině; Frejka a Geminder pouze Gottwaldovi. Jejich poslední řádky, psané po tolika krutých zkušenostech, nás překvapí tím, že všichni byli přesvědčeni o své vině.
Teprve za deset dní, 13. prosince, poslal Bacílek tyto poslední dopisy Gottwaldovi, jejich rodiny je obdržely až po deseti letech.
Dagmar Průchová – Nesmíš plakat https://www.youtube. … /watch?v=bfWpxG40Doo
https://www.ceskatel … ji-duverou-a-laskou/
7-dílný dokument https://www.csfd.cz/ … tracena-duse-naroda/
3 - ztráta slušnosti https://www.youtube. … /watch?v=nRCcFlfD4bI
7 - ztráta kontinuity, dokument 2002, https://www.youtube. … /watch?v=D1UxK160py4
Důvěrná zpověď generála (Karel Richter)
generál Michal Kričfaluši https://www.fronta.c … ak-michal-kricfalusi
Rusíni jsou svébytný slovanský národ a nijak se nám nechce rozpustit se jako kostka cukru v ukrajinském čaji.
Říkali o bolševicích svorně „Serp a molot, smerť a holod!“ – srp a kladivo, smrt a hlad.
Píka také zorganizoval soustřeďování informací o dislokaci lágrů, v nichž byli drženi českoslovenští příslušníci. Byl pořízen seznam devětadvaceti lágrů, v nichž bylo vězněno dvacet, možná třicet tisíc Podkarpatorusů.
Kolik námahy a nervů stálo šéfa československé mise v Kujbyševě plukovníka Píku, aby je vyrval z drápů NKVD.
Gorkij. Za stara se město jmenovalo Nižnij Novgorod.
Všichni přítomní tvoří partyzánskou organizátorskou zpravodajskou a diverzní skupinu Olexy Borkaňuka, nazvanou podle hrdiny zakarpatského lidu,
Major Schramm byl na rozdíl od československy smýšlejících komunistů Švermy a Slánského sovětský bolševik, který tvrdě zastával stanovisko, že partyzáni jsou vojskem strany
Důstojník Ivan Turjanica jako naverbovaný agent NKVD vyměnil čs. blůzu za rubašku.
Přesto se pořád ještě urputně bojovalo a na frontách umírali vojáci, kteří mohli dneska žít, kdyby se včera přestalo válčit.
Michal Kričfaluši byl tehdy prozatím přidělen ke Klapálkově 3. brigádě jako velitel průzkumné čety 4. praporu.
Probudil se až na posteli v polní nemocnici po operaci, při níž mu z těla vyndali střepinu jako dlaň. Pro něj tím válka skončila.
Když vydali Chartu 77, bez váhání jsem ji podepsal.
generálporučík Vilém Sacher. Oba jsme byli degradováni na vojíny. Perzekuce postihla i naše rodiny.
Oba jsme byli nuceni s hořkostí prosakující až na dno duše ptát se sami sebe: Zač jsme bojovali?
Doss Alto - mýtus a skutečnost (Fučík;Josef)
Italům nešlo o zničení rakousko-uherské monarchie. Usilovali pouze o získání její části,
Problémem při zakládání vojska byl nízký počet Čechů, žijících v Itálii, a po vypuknutí války většinou internovaných.
Tato situace se začala měnit s rostoucím počtem zajatých českých vojáků c. a k. armády, přicházejících do italských zajateckých táborů.
Příslušníky italských legií se tak stávali téměř výhradně váleční zajatci, kteří byli ke vstupu různými způsoby nuceni.
Návrh na přepravu českých zajatců z Itálie do Francie nebyl z politických důvodů přijat.
Italové navazovaly různé kontakty s návrhy na vyhlášení příměří. Což činitelé čs. zahraničního odboje považovali za hrozbu.
Názor že Rakousko-Uhersko by se pro stabilitu Evropy přece jen rozbíjet nemělo.
V prvním sledu bojoval brněnský 14. a kroměřížský 25. střelecký pluk a zajatá čs. skupina padla do jejich rukou.
Bitva trvala necelé dvě hodiny a tři legionářské roty odrazily z polního opevnění výpad dvou rakousko-uherských rot.
Po dvouhodinovém boji, čítajícím na legionářské straně 7 padlých, 31 raněných a 5 zajatých, z nichž byli 4 po soudním řízení popraveni ve Via Prabi na předměstí Area.
Pietní místo čs. vojáků v předměstí Prabi di Area – památník popravených a pohřbených čtyř legionářů, zajatých 21. 9. 1918 právě v boji na Doss Altu
https://www.vets.cz/ … 48-pomnik-legionarum
https://maps.app.goo … gl/5UssgLPjCxyRWA786
Bojiště, v níž proti sobě stáli čeští vojáci na obou stranách ! Šlo o nevýznamnou šarvátku, jejíž velikost se zrodila až v rukou propagandy.
Za nezdarů legionářských jednotek v bojích v masivu Monte di Val Bella a na řece Piavě přišla bitva u Doss Alto doslova v poslední chvíli jako na zavolání.
A tak se zrodila legenda, která byla za první republiky uměle přiživována bohatou legionářskou literaturou a politiky.
Nesmyslné a zbrklé usmrcení osmi čs. legionářů bylo jednoznačně hrubým porušením vojenských řádů a předpisů, jakož i válečného práva.
osudu těch osmi bratří legionářů, svévolně zastřelených a zakopaných u hřbitovní zdi v Barbaranu.
8 čs. legionářů bylo bez řádného soudu a informování ČSNR popraveno popravčí četou čs. 33.pluku na rozkaz velitele čs. legií v Itálii generála Andrea Grazianiho (1864-1931).
Stalo se tak 12. 6. 1918 v Barbaranu u zdi zdejšího hřbitova. Generál Graziani byl vojenský diletant, lhář, ve svých hlášeních popisoval situaci na frontě, jak mu to vyhovovalo.
Plukovník Švec (1929), rež. Svatopluk Innemann
http://www.csfd.cz/f … 3421-plukovnik-svec/
Třetí rota (1931), rež. Svatopluk Innemann
http://www.csfd.cz/f … jimavosti/?type=film
Milan Rastislav Štefánik (1935), rež. Jan Sviták
http://www.csfd.cz/f … -rastislav-stefanik/
Jízdní hlídka (1936), rež. Václav Binovec
http://www.csfd.cz/f … 04760-jizdni-hlidka/
Poručík Alexander Rjepkin (1937), rež. Václav Binovec
http://www.csfd.cz/f … k-alexander-rjepkin/
Zborov (1938), rež. J. A. Holman, Jiří Slavíček
http://www.csfd.cz/film/4434-zborov/
Štyridsaťštyri (1957), rež. PaľoBielik
http://www.csfd.cz/f … 9319-styridsatstyri/
Velká cesta (1962), rež. Jurij Ozerov
http://www.csfd.cz/f … m/44745-velka-cesta/
Hvězda zvaná Pelyněk (1964), rež. Martin Frič
http://www.csfd.cz/f … vezda-zvana-pelynek/
Signum laudis (1980), rež. Martin Hollý ml.
http://www.csfd.cz/f … 24842-signum-laudis/
Vrak (1983), rež. Ivo Toman
http://www.csfd.cz/film/43490-vrak/
Evropa tančila valčík (1989), rež. Otakar Vávra
http://www.csfd.cz/f … ropa-tancila-valcik/
Anjel milosrdenstva (1993), rež. Miloslav Luther
http://www.csfd.cz/f … anjel-milosrdenstva/