Peníze tipy a triky (Herbert N. Casson)
Být v neustálém střehu před parazity, kteří se živí tím, že je přesvědčují, aby se s nimi dělili o peníze. Tito zloději jsou totiž nesmírně vynalézaví.
Vrabci by se neměli pokoušet létat příliš vysoko. Neměli by chtít být orly.
Jediný výnosný způsob, jak dnes dosáhnout zisku zaměstnáváním lidí, je nechat je ovládat stroje, které koupíte za peníze.
Pokud v některém odvětví dojde k útlumu, zjistíte, že kmenové akcie jedné ze společností, které jste vybrali, klesají. Dojde-li k tomu, dejte příkaz k jejich nakoupení a současně svému makléři přikažte, aby akcie hned prodal, jakmile jejich cena stoupne o 25 %. Pak celou záležitost pusťte z hlavy, dokud nedojde k prodeji.
Ten, který jsem zde uvedl, je výsledkem mé třicetileté zkušenosti se spekulativními obchody.
Základem každého podnikání je spořivost. Jen co se lidé naučí utrácet o něco méně než vydělají, jsou na nejlepší cestě stát se kapitalisty.
Jestliže mladí lidé chtějí dosáhnout úspěšné podnikatelské kariéry, musejí se naučit šetřit. Přinejmenším to prověří jejich schopnost sebeovládání a poznání ceny peněz.
V obchodě s ovocem a zeleninou bude obrat vašich peněz mnohem rychlejší.
Chcete peníze (Tomáš Kašpar)
Informace jsou to, co dělí bohaté lidi od chudých.
Bohatí lidé se nikdy nepřestávají učit. Jsou dostatečně pokorní, aby si přiznali, že vědí málo a potřebují se učit. A právě díky tomu se dříve či později dostanou k těm správným informacím.
Jsou bohatí lidé, kteří jsou ve skutečnosti chudí. Mají mnoho peněz, ale nemají čas si ty peníze užít. Nemají čas na svou manželku, na své děti.
Život stále a stále ukazuje, že pýcha předchází pád a pokora přináší odměnu – moudrost, prosperitu a život.
Ekonomická krize je způsobena ztrátou důvěry díky morální bídě.
Dnes na jednoho důchodce pracují již pouze 2 lidé, dříve 16 lidí na jednoho sociálně potřebného člověka – tedy důchodce.
Fandím těm, kdo legálně platí malé daně, protože oni tím chrání národ před zotročením. Berou politikům sílu financovat naši porobu.
Hraje se o to, komu budeme dlužit.
Je to novodobá forma nevolnictví nebo otroctví. Otrokáři chtějí půjčovat peníze.
A tak půl roku pracujeme pro stát na daně a odvody, pak pracujeme pro banky na úvěry a hypotéky, pak pro dodavatele elektřiny a plynu, pro majitele nemovitostí, pro vodárny a kanalizace atd.
Na sebe pracujeme úplně nejméně.
„Bohatství nevzniká tvrdou prací. Bohatství vytváří lidský důvtip.“
Peníze jsou jako semena. Můžeme je buď spotřebovat, nebo zasít.
Část je potřeba zasít a sklidit z nich úrodu, jinak budeme mít až do smrti vždy jenom nedostatek peněz.
Kolik peněz z toho, co vyděláte, si dáváte stranou a „zaséváte“?
Musíte se rozhodnout, zda je zasadíte jako „zeleninu“, nebo jako „ovocný strom“.
Jak by se vám líbila práce, kde byste dostávali zaplaceno za jednou udělanou práci znovu a znovu, každý rok nebo každý měsíc?
Neúspěšní lidé to po ztrátě peněz vzdají a zahořknou. Úspěšní to zkouší znovu a znovu.
Jedná se o zákon vesmíru – zákon reciprocity: „Dávej a bude ti dáno.“
Musíte umět být štědrý. Lidé, kteří jsou lakomí, prohrávají. Nikdo je nemá rád a nikdo s nimi nechce pracovat.
Aktivum je to, co vkládá peníze do tvé kapsy. Pasivum je to, co z tvé kapsy peníze vytahuje.
Ježíš řekl: „Kdo je nepoctivý v maličkostech, je nepoctivý i ve velkých věcech. Kdo je poctivý v maličkostech, je poctivý i ve velkých věcech.“
Chudoba je nástrojem mocných k ovládání lidí. Chudí lidé jsou ochotni dělat jakoukoli práci, aby se uživili.
I tu nemorální. Například pracovat ve výrobě cigaret.
Zaměstnání – pomáhá nám přežít čekání na úrodu ze stromů. Finanční stromy se sázejí v našem volném čase – Po práci v zaměstnání. Jak říká jeden milionář: „Bohatství se vytváří u kuchyňského stolu, ne v zaměstnání.“
a) pronájmy
b) akcie nesoucí dividendy
c) podíly ve firmách nesoucí podíl na zisku
d) hudební nebo literární díla nesoucí tantiémy Mám kamarádku,
e) vše, co je chráněno autorskými právy
f) affiliate marketing
Affiliate marketing (také nazývaný provizní marketing) je druh marketingu založený na výkonu, kde firma odměňuje partnery za každého návštěvníka nebo zákazníka, kterého přivedou. Partner (affiliate) propaguje produkty inzerenta na svém webu, blogu, sociálních sítích nebo v newsletteru.
Existují 4 základní vzorce chování? To také znamená, že pokud tyto vzorce znáte, je možné být o 80 % úspěšnější při jednání s lidmi.
Usmířovatel (konejšitel): Tento člověk se snaží vyhovět všem, omlouvá se, vyhýbá se konfliktům a potlačuje své vlastní potřeby na úkor druhých.
Obviňovatel: Reaguje agresivně, kritizuje, shazuje ostatní a snaží se mít vše pod kontrolou. Cítí se nadřazeně a nepřiznává vlastní chyby.
Počítač (racionální typ): Emočně chladný, zaměřený pouze na fakta, logiku a data. Ignoruje vlastní pocity i pocity druhých, působí odtažitě.
Rozptylovač (nefunkční typ): Reaguje zmateně, mění témata, nevěnuje pozornost podstatě věci, jedná nelogicky. Snaží se vyhnout realitě a odpovědnosti
Internet většinu lidí připravuje o čas, ale umožňuje pracovat odkudkoli na světě.
„Stále více lidí má dnes prostředky na živobytí, ale nemá pro co žít!“ Viktor Frankl
Pohodlí hnízda v sobě skrývá jednu zradu: pokud ho neopustíme, nikdy se nenaučíme létat. Jsou lidé, kteří dostávají mnoho věcí zadarmo. Nikdy nemuseli podstoupit boj. A to je zle poznamenalo. Udělalo to z nich mentální invalidy. Slabochy. Trpaslíky. Zůstali dětmi.
KFC je známá po celém světě. Jako zaměstnanec byl v 65 letech ubohým, celoživotními neúspěchy vyčerpaným ztroskotancem. Jako podnikatel byl v 88 letech multimilionář, který dobyl svět.
Nikdo nás nečekal (Helga Hošková-Weissová)
Odjela jsem s rodiči transportem do Terezína 10. prosince 1941, měsíc po svých dvanáctých narozeninách.
V Terezíně jsem byla skoro tři roky, nakreslila jsem přes sto kreseb, celý život maluji to, co vidím a cítím.
Pepa měl přístup k dokumentům, a tak po válce vydal výbornou dokumentární knihu Město za mřížemi.
Do třídy se mnou chodil Arnošt Lustig.
Lustigovi bydleli v Libni nedaleko od nás. Měli ještě dceru Hanku a neteř Věru Löwyovou, která se mnou chodila do třetí třídy ve škole na Palmovce
kniha v češtině pod názvem Děvčata z pokoje 28.
její deníček vyšel česky pod názvem Očima dítěte, Ilse Reiner 2008
v češtině vyšla pod názvem Narodili se, aby přežili.
Evelína Napsala knihu Opožděné vzpomínky.
Ke konci války do Terezína přijelo několik evakuačních transportů z koncentráků, zavlekly tam tyfus. Mnoho vězňů i dobrovolných zdravotníků zemřelo.
Konečně doma! Těmito slovy jsem uzavřela svůj válečný deník. Žádný domov však nebyl. Život, do kterého jsme se vrátili, byl jiný než ten, který jsme před třemi a půl lety opustili. I my jsme byli jiní. Nikdo nás nečekal, nikdo s námi už nepočítal.
Spaly jsme na zemi. Nicméně měly jsme náš byt, náš původní byt. Nevím, zda bylo moudré vracet se do něj. Z našich věcí v něm nezbylo zhola nic,
Byli jsme nadšení, pracovali jsme bezplatně, věřili jsme, že budujeme nový, lepší, svobodný svět. Časem jsme vystřízlivěli.
Agitovalo se pro Palestinu, bojovalo se o nový židovský stát. Československo cvičilo letce.
Manželova bratra Josefa, odsoudili ho ve vykonstruovaném politickém procesu katolíků za vlastizradu a protistátní činnost. Jezdili jsme ho pak navštěvovat na Pankrác, Bory, do Leopoldova, Valdic. Trvalo to plných čtrnáct let.
Když se pak Pepánek po čtrnácti letech vrátil z kriminálu, konečně se mohl oženit s Jiřinkou. I ona byla mnoho let vězněna. S Pepánkem se znali ze skupiny katolíků z okruhu profesorky Růženy Vackové.
S Jiřím jsme se sblížili v době, když zatkli jeho švagra Miloše Lokajíčka.
Provdala jsem se do věřící katolické rodiny. Přijali mě laskavě, leč poněkud s rozpaky. Přizpůsobila jsem se. Strojila jsem stromeček, pekla vánoční cukroví.
Já jsem po celý svatební obřad trnula strachy, zda byl informován, že místo formulace „K tomu mi dopomáhej Bůh Otec, Syn a Duch svatý“ řeknu pouze „K tomu mi dopomáhej Bůh“.
V roce 1959 jsem ilustrovala první knihy Arnošta Lustiga Noc a naděje a Démanty noci. Od té doby Arnošt vydal mnoho knih, žádnou další už mi nesvěřil. Mrzelo mě to.
Tak byl můj cyklus Kalvárie poprvé vystaven v roce 1969
Představil mě spisovateli Ladislavu Fuksovi, Fuks se Giulianě galantně dvořil, dokonce se s ní oženil. Byl homosexuál. Giuliana nic netušila, v Itálii z toho byla trapná aféra, u nás se vše ututlalo.
Evidentně měl zájem dostat se k jejímu majetku a získat styky. Následoval rozvod. V Itálii z toho byla trapná aféra, u nás se vše ututlalo.
V Neapoli s námi již manžel nebyl, musel se předčasně vrátit. Byl členem Symfonického orchestru Československého rozhlasu,
Koupili jsme domek ve vesnici Litohlavy nedaleko Rokycan, který jsme přebudovali na rekreační chalupu.
Manžel neuměl odpočívat. Vždycky jsem mu říkala: „Ty tady jednou padneš.“ To se pak doslova stalo. Zemřel náhle 15. května 2003. Prožili jsme spolu plných čtyřicet devět let.
organizaci jsme nazvali Terezínská iniciativa. Vytkli jsme si cíl – udržet holocaust v paměti a předávat svědectví dalším generacím.
Pamětní deska byla umístěna na betonovou stěnu před Parkhotelem v Holešovicích ve Veletržní ulici, byla odhalena 16. října 1991, v den padesátého výročí zahájení deportací.
Další byla odhalena v roce 1993 na místě bývalé synagogy v Litomyšli u příležitosti 51. výročí zahájení deportací Židů z tohoto města.
Na pomníku je vytesán text: „Těm, kterým nebylo dopřáno mít hrob ve vlastní zemi.“
Za zdařilé pokládám animovaný film režiséra Miloše Zvěřiny Helga L-520 a film režiséra Rudolfa Adlera Helga W. – Maluj, dokud vidíš.
Animovaný film Uvězněné sny s použitím kreseb terezínských dětí natočil Miloš Zvěřina.
Za kvalitní a působivý považuji také film Zuzany Justmanové Voices of the Children (Hlasy dětí).
V roce 1998 knihu vydalo nakladatelství Wallstein Verlag s českým, německým a anglickým textem pod názvem Zeichne, was Du siehst
Byly vydány společně s dětskými básněmi pod názvem Motýli tady nežijí.
Nejznámější báseň napsal čtrnáctiletý Hanuš Hachenburg – Motýli tady nežijí.
https://www.valentinska.cz/index.php?route=product/product&product_id=683548
Zlo se šíří rychle, stačí, když se proti němu nedělá nic. Bojovat se může i uměleckou tvorbou.